Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha Alfreda Kazina „Psaní bylo všechno“ je sbírkou přednášek, které se zamýšlejí nad literaturou a kulturní krajinou 20. století a v nichž se mísí osobní anekdoty s kritikou a historickými souvislostmi. Čtenáři oceňují Kazinovo nadšení a postřehy o významných spisovatelích a citových vazbách k literatuře, pro mnohé je to skvělý úvod do jeho díla.
Klady:⬤ Poutavý a živý styl psaní
⬤ cenné postřehy o literatuře a významných spisovatelích
⬤ slouží jako pokorná kritika současné literární akademie
⬤ snadno se čte a je skvělým úvodem do Kazinova díla
⬤ dobře doplňuje jeho další díla.
Zápory:Některým čtenářům může připadat příliš stručná nebo málo hluboká ve srovnání s delšími díly; nemusí se líbit těm, kteří dávají přednost formálnější literární kritice.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Writing Was Everything
Obsah knihy:
Alfred Kazin je již více než šedesát let jedním z nejvýmluvnějších svědků literárního života v Americe. Kniha Psaní bylo všechno je shrnutím tohoto života, příběhem o dospívání spisovatele a kritika, který je zároveň živoucím kulturním dramatem plným postav, jako jsou Hart Crane a Allen Ginsberg, Simone Weilová a Flannery O'Connorová, Hannah Arendtová a Robert Lowell, Edmund Wilson a George Orwell.
Obratná směs autobiografie, historie a kritiky, která se pohybuje od New Yorku třicátých let přes válečnou Anglii až po poválečný Jih, se v knize Psaní bylo všechno jeví jako potvrzení literatury v době dekonstrukce a kritických dogmat. Kazin nám na svých setkáních s knihami ukazuje, jak velký význam má psaní a jak nás na nejhlubší úrovni morálně, společensky a osobně zapojuje. Ať už se zamýšlí nad modernismem, jižanskou beletrií nebo černošským, židovským a newyorským psaním, nebo znovu prožívá dílo Richarda Wrighta, Saula Bellowa a Johna Cheevera, podává pronikavou a dojemnou zprávu o literatuře pozorované a prožívané. Ve svém životě kritika Kazin zosobňuje poučení, že život a psaní jsou nutně intimní.
V knize Psaní bylo všechno je obsažen živý vtip a autorita nezaměnitelného hlasu tohoto nadčasového kritika. Stojí jako jasné svědectví Kazinova přesvědčení, že "literatura není teorie, ale přinejlepším hodnota, kterou můžeme dát naší zkušenosti, jež v našem století byla a zůstává za hranicí představivosti lidstva.".
