Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 11 hlasů.
Původní název:
The First Apology, the Second Apology, Dialogue with Trypho, Exhortation to the Greeks, Discourse to the Greeks, the Monarchy of the Rule of God
Obsah knihy:
Svatý Justin Mučedník je známý jako vynikající apologeta druhého století. Zatímco apoštolští otcové jako svatý Klement Římský, svatý Ignác Antiochijský a svatý Polykarp se obraceli na členy uvnitř křesťanského hnutí, svatý Justin je považován za prvního významného obhájce křesťanské víry proti nekřesťanům a nepřátelům církve. Hlavními prameny pro nejisté a skrovné chronologické údaje o Justinově životě jsou jeho vlastní spisy, dvě Apologie a Dialog s Tryfem. Okolnosti, které vedly k jeho obrácení, jsou zaznamenány v prvních osmi kapitolách Dialogu a události kolem jeho smrti jsou popsány v Acta SS. Justini et Sociorum, autentickém prameni z druhé poloviny 2. století. Historikové kladou jeho narození na počátek druhého století (asi 100-110 n. l. ) do Flavia Neapolis (dnešní Nábulus) v Samaří. Ačkoli ho svatý Epifanius nazývá Samařanem a on sám označuje svůj národ za Samařany, Justin nebyl Žid ani rasově, ani nábožensky. Jeho rodina byla spíše pohanského a řecko-římského původu. Přišli jako kolonisté do Flaviovy Neapole za vlády Tita (79-81 n. l. ), syna Flavia Vespasiána (69-79), který toto město vybudoval a jeho obyvatelům udělil výsady římských občanů.
Justinovi rodiče zřejmě disponovali značnými prostředky a mohli si dovolit poskytnout svému synovi vynikající vzdělání v tehdejší pohanské kultuře. Mladý Justin měl bystrý rozum, byl od přírody zvídavý a obdařený horoucí touhou po poznání. Své znalosti se snažil dále rozšiřovat rozsáhlými cestami. Poháněn vnitřním nutkáním a hlubokým sklonem k filozofii navštěvoval školy stoiků, peripatetiků, pythagorejců a platoniků. Vydal se na cestu za pravdou.
Získat dokonalé poznání Boha bylo jeho největší a jedinou touhou. Nespokojen se stoiky a peripatetiky, vypráví, že našel dočasný klid ve filozofii platoniků: "Vnímání netělesných věcí mě zcela pohltilo a platónská teorie idejí dodala mé mysli křídla, takže jsem si za krátkou dobu představoval, že jsem moudrý člověk. Moje bláznovství bylo tak velké, že jsem plně očekával, že okamžitě spatřím Boha.".
