Proustův scénář: A la Recherche Du Temps Perdu (Hledání ztraceného času)

Recenze čtenářů

Adaptace Proustova románu „Hledání ztraceného času“ od Harolda Pintera je oceňována za schopnost zhuštění rozsáhlého románu do krátkého, uceleného formátu, zachycení podstatných prvků a dramatických témat, i když pro ty, kdo neznají původní látku, může být náročná. Zatímco někteří recenzenti obdivují imaginativní přístup a poetičnost režie na plátně, jiní vyjadřují obavy, že adaptace postrádá hloubku a vyprávění původního románu.

⬤ Pozoruhodné zhuštění rozsáhlého románu do uceleného scénáře.
⬤ Zachycuje klíčové události a dramatická témata původního díla.
⬤ Nabízí zvýšený smysl pro drama a černý humor.
⬤ Režie je oceňována pro svou poetičnost.
⬤ Může se líbit i čtenářům, kteří neznají původní román.

⬤ Těm, kteří nečetli „A La Recherche du Temps Perdu“, nemusí dávat smysl.
⬤ Adaptace může při převedení do vizuálního média utrpět a může postrádat hloubku.
⬤ Někteří se domnívají, že formát minisérie by lépe vystihl rozsah románu.
⬤ Scénář nebyl adaptován do filmové podoby, takže čtenáři chtějí víc.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Proust Screenplay: a la Recherche Du Temps Perdu

Obsah knihy:

Na počátku 70. let spojil Harold Pinter síly s režisérem Josephem Loseyem a proustovskou badatelkou Barbarou Brayovou, aby společně vytvořili scénář Proustova mistrovského díla Vzpomínky na věci minulé.

Pinterovi trvalo více než rok, než scénář vymyslel a napsal, a tuto zkušenost označil za „nejlepší pracovní rok svého života“. Přestože Proustův scénář Harolda Pintera nebyl nikdy realizován, je považován za jednu z nejlepších filmových adaptací, které kdy byly napsány.

Díky věrnosti Proustovu textu je scénář výjimečnou rekonstrukcí jednoho z předních dramatiků naší doby. Je to svým způsobem jedinečná spolupráce dvou výjimečných spisovatelů, které přes více než půl století a dvě různé kultury spojuje zvláštní zájem o čas a paměť.