Proti apokalypse: Obnovení celistvosti lidstva

Původní název:

Against Apocalypse: Recovering Humanity's Wholeness

Obsah knihy:

Kniha odsuzuje nezodpovědnou bezohlednost některých geopolitických agend, které neúprosně ženou svět k velké globální válce a možná i k jadernému zničení nebo apokalypse. Bulletin atomových vědců nedávno určil „hodiny soudného dne“ na tři minuty do půlnoci.

Příznaků, které ukazují na možnou velkou katastrofu, je mnoho: kamkoli se v dnešním světě podíváme, najdeme etnické a náboženské konflikty, krvavý chaos, počínající genocidu, zástupné války a „hybridní“ války“, obnovení studené války. Přidejte k těmto neduhům globální ekonomickou krizi, masivní proudy uprchlíků a hrozby, které představuje globální oteplování - a obraz světa v naprostém chaosu je kompletní. Je tedy nejvyšší čas, aby se lidstvo probudilo.

Kniha vychází z líčení globální „anomie“ a vydává výzvu, aby se lidé na celém světě postavili proti spěchu ke zkáze a vrátili se k politickému rozumu a hledání míru.

Je to výzva ke globální veřejné odpovědnosti. V etické rovině říká, že lidé na celém světě mají povinnost zabránit apokalypse a „udržovat“ náš svět neboli „držet svět pohromadě“ ve všech jeho dimenzích - včetně dimenzí lidského a společenského života, přírodní ekologie a lidských duchovních aspirací (neboli otevřenosti vůči božství).

Jinak ven: namísto převládajícího nepořádku a rozbití nás kniha vybízí k hledání nové „celistvosti“ a spravedlivého míru. Kniha je interkulturní a také mezioborová. Jelikož jde o holistický cíl - držet svět pohromadě -, musí kniha nutně čerpat z mnoha oborů: včetně filozofie, teologie, společenských věd, historie a literatury.

Pokud jde o západní filozofické a intelektuální dědictví, čerpá především z učení Nietzscheho, Heideggera a Derridy. Nabízí také zcela novou interpretaci díla Thomase Hobbese a odkrývá v něm etický požadavek na vystoupení ze stavu věčného válčení směrem ke společnému společenství. Text se opírá také o učení křesťanské teologie (katolické i protestantské) a v klíčových momentech se odvolává na díla Karla Bartha, Raimona Panikara a dalších.

Pokud jde o nezápadní intelektuální a duchovní dědictví, kniha nabízí nové interpretace předních textů indické a čínské tradice. Důraz je tak kladen na myšlenky „udržování světa“ (loka-samgraha) v hinduismu a „všehomíra“ v klasickém čínském myšlení.

Ačkoli ústředním smyslem textu je snaha o novou celistvost, cílem není jednotná syntéza, kde by vše bylo pohlceno v nevýrazné jednotě. Jde spíše o to, jak zachovat rozmanitost světa v jeho právoplatné celistvosti, a to propojením všech prvků do složité sítě vzájemných vazeb a „vztahovosti“.