Projekt vykopávek v Humajmě, 2: Nabatejské tábořiště a nekropole, byzantské kostely a raně islámské obytné stavby

Původní název:

Humayma Excavation Project, 2: Nabatean Campground and Necropolis, Byzantine Churches, and Early Islamic Domestic Structures

Obsah knihy:

V letech 1986 a 1987 Oleson s malým týmem prozkoumal oblast o rozloze 250 km2 v okolí lokality al-Humajma (starověká Hawara) v jižní části jordánské pouště. Hawaru založil někdy v prvním století před naším letopočtem nabatejský král Aretas. Rozkvétající osadu obsadila po roce 107 n. l. jednotka římských vojáků a v byzantském období se stala největší osadou v poušti Hisma. Abbásovci postavili v Humajmě koncem 7. století panské sídlo a mešitu. Během průzkumu a vykopávek tým zdokumentoval 83 cisteren a dalších vodních zařízení, 26 km akvaduktu, části Via Nova Traiana, nabatejské tábořiště, domy a svatyni z prvního století, jednu z nejlépe zachovaných pevností římského principátu na Blízkém východě, pět byzantských kostelů, několik byzantských domů, qasr (velkou rezidenci) abbásovské rodiny a mešitu, v níž spřádali plány na svržení umajjovského chalífátu. Místo bylo víceméně opuštěno v roce 749 n. l., kdy se Abbásovci přesunuli do své mocenské základny v Iráku. Novodobé obsazení bylo jen velmi slabé a přibližně od roku 1973 je místo neobsazené. Toto je druhý svazek plánované čtyřsvazkové série zpráv o výzkumu této významné lokality. První svazek vyšel v řadě ASOR Archaeological Reports Series v listopadu 2010 (č. 15).

Druhý svazek podává zprávu o nabatejském tábořišti, které je jedinečným svědectvím o flexibilním charakteru nabatejského sídelního designu, a poskytuje podrobné informace o nabatejské nekropoli, která vykazuje paralely s nekropolemi v Petře a Hegře. Svazek rovněž obsahuje záznamy z vykopávek a analýzu pěti byzantských kostelů, z nichž dva ležely nad nabatejskými stavbami a tři z nich byly upraveny pro opětovné osídlení v raně islámském období. Nechybí ani krátké zprávy o sondáži raně islámské stavby neurčitého charakteru a o významném nálezu mincí a šperků na venkově. Řada pomocných studií se týká lidských ostatků, botanických a faunistických pozůstatků, rybích kostí a měkkýšů nalezených na lokalitě v průběhu 11 sezón výkopu. Analyzována je keramika a drobné nálezy související se stavbami, jakož i četné fragmenty mramorové zástěny kněžiště Hlavním publikem budou archeologové a studenti zabývající se architekturou a ekonomikou sídlišť nabatejského až abbásovského období na pouštním Blízkém východě.

Prezentace se zaměřuje na otázky, jako je projekce kultury z Petry do periferních osad, přechody mezi kočovným pasteveckým a usedlým zemědělským způsobem života v Arábii Petraea, výstřednosti designu ve venkovské církevní architektuře, šíření a praktikování křesťanství v tomto regionu a venkovská architektura raného islámského období. Diskutuje se také o hmotných dokladech místního pouštního zemědělství, chovu dobytka, lovu, dovozu a vývozu potravin a stavu lidské výživy ve starověké Humajmě.