Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha získala pozitivní recenze pro své poutavé psaní a význam pro historické i současné problémy v Americe. Mnozí čtenáři ji považují za důležitou pro pochopení sociálních hnutí v minulosti a domnívají se, že by měla být více čtena. Některé komentáře se však zaměřují spíše na kvalitu vydání než na literární kritiku.
Klady:⬤ Poutavě a výstižně napsané
⬤ důležité historické souvislosti
⬤ relevantní pro současnou Ameriku
⬤ výborný stav vydání z roku 2005
⬤ silná předmluva autora.
Zápory:Nemusí najít odezvu u těch, kteří neznají historický kontext 60. let 20. století; některé recenze se zaměřují spíše na stav knihy než na její obsah.
(na základě 8 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Port Huron Statement: The Vision Call of the 1960s Revolution
Obsah knihy:
Usilujeme o zavedení demokracie individuální účasti, která se řídí dvěma hlavními cíli: aby se jednotlivec podílel na společenských rozhodnutích, která určují kvalitu a směr jeho života; aby společnost byla organizována tak, aby podporovala nezávislost lidí a poskytovala prostředky pro jejich společnou účast...“. -z PORT HURONSKÉHO PROHLÁŠENÍ
Dnešní podobu Ameriky nejvíce ovlivnila čtyři klíčová období americké historie: revoluční válka, občanská válka, druhá světová válka a šedesátá léta 20. století. Žádný jiný dokument nedokáže lépe zarámovat a vysvětlit 60. léta 20. století než PORT HURON STATEMENT.
Prohlášení bylo generační výzvou k přímé participativní demokracii, v níž by Američané měli větší možnost rozhodovat o rozhodnutích ovlivňujících jejich životy. Vyzývalo k rozšíření demokratických principů na pracoviště i do volební arény. Stavělo se proti nadvládě vojensko-průmyslového komplexu s nadějí, že sociální hnutí mohou reformovat demokraty jako stranu progresivní opozice. Podle její vize by větší demokracie snížila odcizení jednotlivců.
Vydání manifestu v roce 1962 předcházelo fenoménům kontrakultury, hippies a návratu k zemi. Je skutečným intelektuálním kořenem společenských změn 60. let a jeho dopad je cítit ještě v roce 2005. Ve filmu „Big Lebowksi“ se k autorství přihlásila postava, kterou hraje Jeff Bridges; odsoudil ji pravicový soudce Robert Bork, s nostalgií na ni vzpomínali Garry Wills a E. J. Dionne a její části byly otištěny v bezpočtu čítanek o amerických dějinách.
