Proč je všechny nezabít? Logika a prevence masového politického vraždění: Proč ne?

Recenze čtenářů

Tato sbírka uživatelských recenzí se zabývá knihou „Proč je všechny nezabít?“ autorů Daniela Chirota a Clarka McCauleyho, která zkoumá podstatu genocidy a masového násilí, zkoumá historické případy a psychologické faktory, které jsou základem těchto zvěrstev. Zatímco někteří čtenáři knihu chválí za pronikavou analýzu a rozsáhlý výzkum, jiní ji kritizují za pesimistický pohled a údajnou morální přehnanost.

Kniha je dobře propracovaná, obsahuje 30 stran odkazů a nabízí racionální a pronikavý pohled na genocidu, který přesahuje etnickou a náboženskou nenávist. Důkladně zkoumá podmínky, které vedou k masovému vraždění, a předkládá praktické návrhy, jak těmto zvěrstvům předcházet. Mnohé recenze vyzdvihují její přesvědčivé argumenty a podnětné postřehy o lidském chování a společenské dynamice.

Kniha předkládá spíše pesimistický pohled na lidstvo a naznačuje, že genocida zůstává pravděpodobným výsledkem v budoucnosti kvůli základním sociálním a psychologickým faktorům. Některé recenze kritizují autory za příliš moralistický postoj, který jako by zbavoval lidstvo jeho přirozených instinktů k přežití. Kromě toho je zmiňováno nedostatečné zpracování opačných názorů a vnímání zaujatosti v analýze autorů.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Why Not Kill Them All?: The Logic and Prevention of Mass Political Murder

Obsah knihy:

Genocida, masové vraždy, masakry. Slova sama o sobě jsou mrazivá a vyvolávají představu masakru nespočtu nevinných lidí. Jaké temné pohnutky se skrývají v našich myslích, že i dnes mohou ospravedlnit likvidaci tisíců a dokonce milionů neozbrojených lidských bytostí, které se ocitly v křížové palbě politického, kulturního nebo etnického nepřátelství? Tato otázka je jádrem knihy Proč je všechny nezabít? Kniha, jejímiž spoluautory jsou historický sociolog Daniel Chirot a psycholog Clark McCauley, jde nad rámec zkoumání motivů, které byly psychologickým podkladem pro genocidní zabíjení. Nabízí historický a srovnávací kontext, který doplňuje kauzální taxonomii genocidních událostí.

Místo toho, aby autoři naznačovali, že tyto hrůzy jsou výplodem nenormálního nebo zločinného myšlení, zdůrazňují jejich normálnost: k zabíjení podle kategorií docházelo na všech kontinentech a v každém století. Genocida je však mnohem méně běžná než nerovnováha moci, která ji umožňuje. Lidské společnosti si v průběhu dějin vyvinuly techniky, jejichž cílem bylo omezit násilí mezi skupinami. Tato kniha, zahrnující etnografické, historické a současné politické důkazy, zkoumá mechanismy omezování, které lidské společnosti používaly ke zmírnění stranických vášní a omezení krveprolití.

Mohlo by pochopení těchto mechanismů vést svět jednadvacátého století k tomu, aby se vyhnul masovému vraždění? Proč je všechny nepozabíjet? objasňuje, že neexistují jednoduchá řešení, ale že pokroku lze s největší pravděpodobností dosáhnout kombinací mezinárodního tlaku, nových institucí a zákonů a vzdělávání. Má-li se genocida stát hrůzným reliktem minulosti, musíme plně pochopit složitou historii násilných konfliktů a boj mezi nenávistí a tolerancí, který se odehrává v lidských srdcích.

V nové předmluvě se autoři věnují nedávnému masovému násilí a potvrzují význam vzdělávání a porozumění pro prevenci budoucích genocid.