Přirozené právo: Úvahy o teorii a praxi

Recenze čtenářů

Kniha předkládá přesvědčivý pohled na přirozené právo a jeho vztah k lidským právům, který vychází z filozofických tradic Aristotela a Tomáše Akvinského. Ačkoli Maritain nabízí cenné postřehy a myšlenky podněcující k zamyšlení, někteří čtenáři shledali, že podání a ucelenost chybí, zejména v této konkrétní sbírce projevů.

⬤ Komplexní a informativní pojednání o přirozeném právu a jeho vztahu k lidským právům.
⬤ Poskytuje cenné postřehy použitelné v morálních a politických diskusích.
⬤ Podnětný styl psaní, který čtenáře zaujme.
⬤ Relevantní filozofické perspektivy pro moderní diskuse.

⬤ Kniha může postrádat jasnost a ucelenost, zejména ve srovnání s Maritainovými obsáhlejšími spisy.
⬤ Někteří čtenáři ji považovali za příliš stručnou a obsahově chudou.
⬤ Vyžaduje předchozí znalost Maritainových myšlenek pro plné pochopení probíraných konceptů.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Natural Law: Reflections on Theory & Practice

Obsah knihy:

Mohou v kulturně a nábožensky rozmanitém světě existovat univerzální morální zásady? Poskytuje takové principy teorie přirozeného práva? Jacquesova odpověď na obě otázky zní "ano".

Tyto eseje, vybrané ze spisů jednoho z nejvlivnějších filozofů posledních sta let, poskytují jasné vyjádření Maritainovy teorie přirozeného práva a přirozených práv. Maritainova etika a politická filozofie zaujímá střední polohu mezi extrémy individualismu a kolektivismu. Tyto eseje, napsané v době, kdy kulturní rozmanitost a pluralismus začínaly ovlivňovat etiku a politiku, poskytují obhajobu přirozeného zákona a přirozeného práva, která je stále aktuální.

První esej představuje Maritainovu teorii přirozeného poznání - poznání na základě sklonů -, která je základem jeho osobitých názorů na morální filozofii, estetiku a mystickou víru. Druhý esej uvádí Maritainovy hlavní metafyzické argumenty pro přirozený zákon a také jeho výklad toho, jak může být tento zákon přirozeně poznán a všeobecně dodržován.

Třetí esej této sbírky vysvětluje kořeny přirozeného práva a ukazuje, jak poskytuje racionální základ pro jiné druhy práva a pro lidská práva. Ve čtvrtém eseji, v němž se odráží jeho personalismus a integrální humanismus, Maritain naznačuje, jak rozšiřuje své chápání lidských práv o práva občanská a sociální či práva pracujícího člověka.