Příliš důležité pro generály: Prohra a vítězství v první světové válce

Recenze čtenářů

V recenzích je kniha oceňována za pronikavou a kritickou analýzu první světové války, která poukazuje na nedostatky vojenského velení a strategie a zároveň poskytuje silný přehled o konfliktu. Čtenáři shledali, že je kniha napsána čtivě a poutavě, a mnozí ocenili její význam pro současné diskuse o vojenské strategii. Někteří čtenáři však zaznamenali drobné nedostatky, jako je nedostatečná hloubka v některých oblastech a absence překladů cizojazyčných citací.

⬤ Pronikavá a prozíravá analýza první světové války.
⬤ Jasný styl psaní, který je poutavý a přístupný.
⬤ Poskytuje ucelený přehled o válce a kritiku vojenských velitelů, zejména s důrazem na selhání britských a francouzských generálů.
⬤ Podněcuje čtenáře ke kritickému myšlení o historických příbězích a vojenských strategiích.
⬤ Relevantní poučení pro současné vojenské myšlení.

⬤ Mezi drobné nedostatky patří citace zahraničních pramenů bez českého překladu.
⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že kniha je příliš krátká a v některých oblastech taktické analýzy postrádá hloubku.
⬤ Přání hlouběji prozkoumat operační adaptabilitu britských expedičních sil.
⬤ Některé kritiky mohou působit jako příliš tvrdé nebo jednostranně zaměřené vůči vojenským velitelům.

(na základě 25 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Too Important for the Generals: Losing & Winning the First World War

Obsah knihy:

Jednou z velkých otázek v probíhajících diskusích a debatách o první světové válce je, proč vítězství trvalo tak dlouho a vyžádalo si tak strašlivé lidské oběti.

Allan Mallinson v této nové rozsáhlé historické knize přináší odpovědi, které jsou znepokojivé i kontroverzní a rezonují i v současnosti. Zpochybňuje rostoucí konsenzus historiků, že britští generálové nenesou vinu za ztráty - že vzhledem k rozsahu svého úkolu si vedli tak dobře, jak jen mohli.

Polemizuje s populárním názorem, že „amatérské“ názory na strategii politiků, jako byl Lloyd George a zejména Winston Churchill, válku prodloužily a zvýšily počet obětí. Naopak, tvrdí, že ještě před začátkem války měl Churchill mnohem realističtější, inteligentnější a lidštější představu o strategii než kterýkoli z admirálů nebo generálů, zatímco jen velmi málo vyšších důstojníků bylo schopno intelektuálně zvládnout vedení války takového rozsahu. Mallinson tvrdí, že Británie se od prvního dne války nechala zmást absurdně chybnou francouzskou vojenskou doktrínou a v důsledku toho zaplatila zbytečně vysokou cenu v podobě obětí.

Ukazuje, že Lloyd George si až příliš dobře uvědomoval katastrofálně nefunkční stav tvorby vojenské politiky a snažil se jej proti tíze vojenské opozice napravit. Tvrdí, že jak Britové, tak Francouzi nedokázali ocenit, jaký mohl být přínos Američanů k vítězství, a po válce plně uznat, jaký ve skutečnosti byl.