Přehodnocování sinosféry: Transmise a transformace ve východní Asii

Původní název:

Reexamining the Sinosphere: Transmissions and Transformations in East Asia

Obsah knihy:

Tato kniha je součástí řady Cambria Sinophone World Series, kterou vede profesor Victor H. Mair (University of Pennsylvania).

Po stovky let, až do dvacátého století, sdílely kulturní skupiny v oblastech, které dnes známe jako Čína, Japonsko, Korea a Vietnam, velké množství politických a společenských hodnot, náboženských přesvědčení a uměleckých a literárních tradic. Tyto společné kulturní rysy byly zaznamenány a předávány ve stejném základním spisovném jazyce - klasické nebo literární čínštině (známé jako guwen/wenyan v Číně, Kanbun v Japonsku, Hanmun v Koreji a H nvan ve Vietnamu). Souhrnným termínem pro tento společný jazyk je "literární sinitština" - termín, který má uznat skutečnost, že ačkoli se guwen/wenyan původně vyvinula v Číně, žila svým vlastním životem i v jiných oblastech východní Asie (tj. v oblasti, kterou tato studie nazývá sinosférou).

Tento rozsáhlý, ale nedostatečně prozkoumaný soubor písemných dokumentů nabízí mimořádně bohaté zdroje pro zkoumání otázek kulturní kontinuity a změn v této významné oblasti světa. Bohužel v důsledku politických a sociálních otřesů ve východní Asii na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století všechny čtyři kultury upustily od používání sinitské literatury. V důsledku toho bylo ignorováno velké množství dokumentů psaných tímto důležitým písmem, což zanechalo značnou mezeru v našem chápání vztahů mezi dějinami a kulturami předmoderní východní Asie. Tato kniha se stejně jako její doprovodný svazek Rethinking the Sinosphere: Poetics, Aesthetics and Identity Formation snaží tuto mezeru zaplnit.

Jedním z hlavních cílů této studie je prolomit intelektuální a kulturní bariéry, které ztěžují vnímání sinosféry. Tyto bariéry jsou dvojího druhu. Jednou z nich je akademická tendence k intenzivní specializaci; většina badatelů o východní Asii se zaměřuje na jedinou zemi, přesně vymezené období a stejně přesně vymezený obor (lingvistika, filozofie, historie, literatura, umění atd. ). Další je tendence vědců upřednostňovat zemi a období, které studují, a úzce se držet svého oborového vzdělání a pohledu. K prolomení těchto bariér byla pro tento svazek vybrána skupina vysoce kvalifikovaných vědců, kteří se věnují mezikulturnímu srovnávání a mezioborovým perspektivám, a výsledkem je pečlivé a kritické zkoumání složitých kulturních interakcí, které probíhaly v předmoderní východní Asii.

K mnoha přínosům této studie patří zkoumání různých literárních žánrů (včetně "klasiky", básnických prvotin, děl pro ženy a o ženách, detektivních příběhů a lidových písní), její široký chronologický záběr (od jedenáctého do dvacátého století), stejně rozsáhlý prostorový rozsah (včetně Číny, království Si-sia, Japonska, Vietnamu a Koreje) a pozornost věnovaná "menšinovým" kulturám. Dalším výrazným rysem tohoto svazku je zkoumání epistemologických a kulturních změn ve východní Asii na konci devatenáctého a počátku dvacátého století.

Kniha Reexamining the Sinosphere: Transmissions and Transformations in East Asia zaujme nejen akademické odborníky na dějiny, filozofii, literární a umělecké tradice východní Asie, ale také vyučující vysokoškolských kurzů dějin a kultury východní Asie.