Původní název:
Rethinking Fanon: The Continuing Dialogue
Obsah knihy:
Sociální filozof a psychiatr Frantz Fanon (1925-1961) zůstává i více než šedesát let po své smrti výraznou intelektuální osobností. Fanon se narodil na Martiniku, vystudoval psychiatrii ve Francii a v 50.
letech 20. století odmítl francouzské občanství, aby se připojil k alžírskému osvobozeneckému hnutí. V krátkém desetiletí od roku 1952 do roku 1961 tento brilantní a angažovaný intelektuál sepsal tři knihy Černá kůže, bílé masky, Umírající kolonialismus a Bídníci země, které dodnes podněcují intelektuální probuzení po celém světě.
Dnešní znovuzrození fanonismu na univerzitách a v anglicky mluvícím světě je důkazem jeho aktuálnosti.
Kniha Rethinking Fanon: The Continuing Dialogue (Přehodnocení Fanona: Pokračující dialog), poprvé vydaná v roce 1999, se pod redakcí významného znalce Fanona Nigela C. Gibsona stala klasikou, která zakládá nové diskuse o Fanonovi a kulturních, postkoloniálních, afrických a genderových studiích s dřívějšími africkými a afroamerickými dialogy.
Knihu otevírá autoritativní životopis ghanského politologa Emmanuela Hansena, který opravuje mylná tvrzení o Fanonově životě a zasazuje ho do marxismu, negritude, panafrikanismu a historického kontextu poválečné dekolonizace, konkrétně alžírské revoluce. První oddíl je ozvláštněn rozsáhlými diskusemi o Fanonových teoriích revoluce a skutečného osvobození, včetně Fanonovy revoluční psychiatrie od Husseina A. Bulhana, nyní prezidenta Univerzity Frantze Fanona, a diskuse o Fanonově dialektice osvobození, kterou vedli afroamerický teoretik Tony Martin a marxističtí humanisté John Alan a Lou Turner.
Další oddíl se zabývá Fanonovým opětovným objevením v postkoloniálních studiích na britských a amerických univerzitách s dnes již klasickými kapitolami od Homiho K. Bhabhy, Henryho Louise Gatese Jr, Edwarda W. Saida a Benity Parry.
Třetí oddíl "Fanon, gender a národní vědomí" zahrnuje kapitoly Anne McClintockové, Diany Fussové a T. Denean Sharpley-Whitingové, které jsou i nadále důležité pro probíhající debaty o identitě a agentství.
Tato vynikající sbírka odráží pokračující vliv Fanonova myšlení na afrikanistická studia, feminismus a studia sexuality, postkolonialismus, dekoloniální a kulturní studia.
