Praxe občanství: Černošská politika a tisková kultura v raných Spojených státech

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

The Practice of Citizenship: Black Politics and Print Culture in the Early United States

Obsah knihy:

V letech mezi americkou revolucí a občanskou válkou v USA, kdy se právní a kulturní chápání občanství stalo rasově restriktivnějším, formulovali černošští spisovatelé expanzivní teorii občanství založenou na praxi. Tvrdili, že občanství, založené na politické účasti, vzájemné pomoci, kritice a revoluci a nesčetných každodenních interakcích mezi lidmi žijícími ve stejném prostoru, není definováno tím, kdo člověk je, ale spíše tím, co dělá.

V knize The Practice of Citizenship Derrick R. Spires zkoumá paralelní vývoj rané černošské tiskové kultury a právního a kulturního chápání občanství USA, který začíná v roce 1787, kdy Absalom Jones a Richard Allen vytvořili federální ústavu a založili Svobodnou africkou společnost, a končí v roce 1861, kdy vypukla občanská válka. Mezi těmito dvěma body připomíná nedostatečně prozkoumané osobnosti, jako byl William J. Wilson, jehož Afric-American Picture Gallery z roku 1859 vyšla v sedmi dílech v The Anglo-African Magazine, a lékař, abolicionista a esejista James McCune Smith. Texty, jako jsou sborníky z černošských státních sjezdů, staví vedle úvah o kanonických postavách, jako byli Frances Ellen Watkins Harperová a Frederick Douglass.

Při čtení černošské tiskové kultury jako prostoru, kde se občanství teoretizovalo i praktikovalo, Spires odhaluje, do jaké míry se koncepty černošského občanství utvářely v rámci vysoce kreativní a rozmanité literární komunity, kterou nelze snadno redukovat na reprezentativní postavy nebo žánry. Kniha ukazuje, že černošští autoři, od petic Kongresu až po salonní beletrii Frances Harperové, formulovali občanství explicitně i implicitně, a to nejen jako reakci na nadvládu bělochů, ale i jako samozřejmou součást utváření vlastních komunit a uspokojování vlastních politických, sociálních a kulturních potřeb.