Pravicový radikalismus a národní socialismus v Německu: Konfesijní faktory podpory a odporu

Původní název:

Right-Wing Radicalism and National Socialism in Germany: Confessional Factors in Support and Resistance

Obsah knihy:

Tato kniha zkoumá totální odpor katolických křesťanských voličů strany Zentrum proti nacismu ve volbách v německých spolkových zemích v meziválečném období. Kolden vysvětluje jedinečný katolický odpor srovnáním rozdílného vývoje katolické a protestantské kultury a mentality od probuzení německého nacionalismu na konci 18.

století. Za císařství (1871-1918) byli socialisté i katolíci dominantní nesocialistickou protestantskou většinou považováni za vyvrhele, a ještě více po porážce v první světové válce, kdy se vyvrhelové spolu s protestantskými liberály snažili přizpůsobit novým demokratickým poměrům svou výmarskou ústavou. Když pravicoví radikálové a nakonec i nacisté zvýšili svou podporu - z velké části ve prospěch rychle se zmenšujícího počtu liberálů -, projevili představitelé katolické církve vůči pravičákům neústupný postoj a vydali několik odsuzujících rezolucí, zatímco od jejich protestantských protějšků se nic takového neobjevilo.

Naopak mnozí místní protestantští duchovní agitovali pro nacistickou stranu. Protikatolické nálady, zřejmé u prominentních nacistů, posilovaly antagonismus zejména po vydání knihy Alfreda Rosenberga Mýtus 20.

století v roce 1930. Základní a hluboký konfesní rozdíl se objevuje v méně křesťansky profilovaných agrárních stranách: antisemitské a pravicově radikální protestantské strany v konfrontaci s jednou levicovou a demokratickou katolickou stranou.

Do roku 1945 se většina bývalých pravicových protestantů postavila na stranu katolíků, kteří svou stranu reorganizovali na nenáboženskou CDU, jež je v Evropě nejmocnějším zastáncem ambicí bývalé strany na demokracii, stabilitu, antirasismus, lidská práva a evropskou jednotu.