Původní název:
Truth: Aesthetic Politics
Obsah knihy:
Ekologie pravdy v době postpravdy.
Problém neonacistů není v tom, že by nevěřili médiím, ale v tom, že jim věří až příliš. Bílí supremacisté jsou o své nadřazenosti naprosto přesvědčeni. Nedůvěřují technologiím a klimatickým změnám stejně jako globální chudině, protože jako bílí Evropané věří, že jsou z vykořisťování vyňati. Tato kniha tvrdí, že jedinou možnou pravdou v 21. století jsou mobilní, vynalézavé postupy zahrnující vše, co evropské modely komunikace vylučují: technologie, přírodu a zbytky lidskosti. Sledujíc dějiny jejich oddělení, analyzuje Pravda boj mezi novou dominancí informačních systémů a smyslovými světy, které vylučuje, v neposlední řadě moudrostí předků, kterou Západ uvěznil ve svých technologiích. Vznikající kybernetika čtyřicátých let 20. století se stala dominantní ideologií 21. století. Pravda se staví proti jejímu rozdělení světa na subjekty a objekty, signály a šumy a zdůrazňuje, že není možný návrat do jakéhosi prvotního ráje neomezené výměny. Naopak, tato rozdělení, která zásadně reorganizovala zděděnou formu zboží, jsou historickými podmínkami, jimž musíme čelit.
Na základě široké škály estetických postupů, od literatury, filmu, výtvarného umění, hudby, pracovních médií, vědeckých nástrojů a projevů zvířat, hledá Truth způsoby, jak vytvořit nové společenství a novou politiku založenou na estetických vlastnostech tvořivosti, smyslů a vnímání, které již nelze omezit pouze na lidi.
