Poznání věcí, v něž se doufá

Původní název:

The Knowledge of Things Hoped For

Obsah knihy:

Jaký smysl pro dnešní svět se objevuje v teologickém diskurzu? Sedíme v lavici, píše autor, a ptáme se: „Ale co tím chce kazatel říci?“ Na kazatelnu stoupáme s beznadějí nad slovy, která musíme vyslovit - s beznadějí, která byla přítomna přinejmenším po celou generaci, ale nyní se stala explicitní.

Podezření, že mluvit o Bohu má stále menší smysl, je dáno jednak dominancí přírodních věd jako modelů jistoty, jednak naším rostoucím přijetím historického relativismu. Pořadí knihy doktora Jensona sleduje pořadí hledání ověřitelnosti; jeho závěry uznávají realitu zaslíbení, ústřední postavení naděje pro křesťanskou víru a diskurz, který je společným motivem mnoha různých současných teologických programů.

Aby překonal nedostatek předchozích diskusí, začíná Dr. Jenson zkoumáním toho, jak klasická teologie prostřednictvím svých klíčových zastánců chápala sama sebe. U Origena se soustředí na jazyk obrazů, u Tomáše na pojem analogie.

Při hledání kontinuity s těmito tradičními výklady i osvobození od nich pak autor vstupuje do současné diskuse. Nad výzvou verifikovatelnosti se zabývá anglickými a americkými analytiky, nad výzvou historismu se zabývá evropskými ''hermeneutiky'' a hledá životaschopnější a komplexnější odpověď, než jakou byl schopen nabídnout kterýkoli z nich.