Poznámky Thomase Jeffersona o stavu Virginie: Prolegomena

Původní název:

Thomas Jefferson's 'Notes on the State of Virginia': A Prolegomena

Obsah knihy:

Proč Jefferson napsal "Poznámky o státu Virginie"? Dnes jsou běžné dvě teze. První z nich, teze o abecední polévce, tvrdí, že kniha je víceméně volným souborem poznámek, které jsou odpovědí na 22 dotazů francouzského diplomata Francoise Barb-Marboise.

To, že Jefferson změnil uspořádání svých odpovědí na otázky, je záležitostí umožňující plynulejší "vyprávění" jeho odpovědí, ale jinak bychom měli být opatrní a nečíst z jeho přestavby příliš mnoho. Druhá, dekonstruktivistická teze, spočívá v tom, že pečlivá dekonstrukce textu odhaluje skrytou tezi, kterou Jefferson před svými čtenáři vědomě či podvědomě zatajil. Oba názory jsou problematické.

První z nich nedokáže vysvětlit, proč se Jefferson do projektu tak hluboce ponořil, přeuspořádal Marboisovy otázky tak, aby kniha plynule přecházela od přírody ke kultuře, a neustále revidoval své často dlouhé odpovědi, a to i po Stockdalově vydání v roce 1787.

Ta trpí tím, že Jefferson neměl nikdy tendenci psát elipticky. "Poznámky Thomase Jeffersona o státu Virginie": Prolegomena" je pokusem o alternativní, "dialektické" čtení k současným interpretacím knihy.

Holowchak tvrdí, že kniha není ani prostým omnium gatherum, ani její poselství není přístupné pouze prostřednictvím dekonstrukce. V prvních sedmi otázkách je zřejmý pohyb od přírody (gr. "phusis") ke kultuře (gr.

"nomos") ve zbývajících 16 otázkách, ale tento "pohyb" není lineární. První přírodovědné dotazy přehledně připravují Jeffersonovu diskusi o kulturních aspektech Virginie a Jeffersonovo vysvětlení kulturních aspektů Virginie nelze pochopit bez častých návratů k přírodovědným dotazům, tedy bez jeho dialektiky. Celkově je Jeffersonovým cílem, shrnuje Holowchak, přivlastnit si to, co příroda dala k užívání lidem - zdokonalit společenský stát tím, že přírodu zkrotí a využije ji pro zlepšení lidského života.