Pozdní doba železná a římské osídlení v lomu Bozeat, Northamptonshire: Excavations 1995-2016

Původní název:

Late Iron Age and Roman Settlement at Bozeat Quarry, Northamptonshire: Excavations 1995-2016

Obsah knihy:

Společnost MOLA (dříve Northamptonshire Archaeology) prováděla s přestávkami archeologické práce v lomu Bozeat po dobu dvaceti let v letech 1995-2016 na ploše 59 ha. Nejstarší archeologické prvky se nacházely v krajní severní oblasti, kde se nacházelo kremační pohřebiště z doby bronzové až železné, které bylo pravděpodobně současné s přilehlou jámou z pozdní doby bronzové/rané doby železné. Ve střední až pozdní době železné vzniklo v jižní části lokality na ploše cca 170 × 150 m sídliště. Jednalo se o dobře organizovanou zemědělskou usedlost, převážně otevřeného půdorysu se dvěma kruhovými domy, cestou, ohradami, hraničními příkopy a jámami. Na počátku 1. století n. l., cca 30 n. l., ležela dvě samostatná sídliště c0. 5 km od sebe. Původní jižní usedlost z doby železné se snad posunula o cca 150 m severozápadním směrem a severně od ní se nacházela nová usedlost. Obě sídla se nacházela na západním svahu údolní nivy a byla situována na píscích a štěrcích v nadmořské výšce 64 až 66 m. Severní osada byla obývána jen asi 150 let a zabývala se pasteveckým zemědělstvím, ale určitý význam měla místní výroba hrubé keramiky se skupinou 12 hrnčířských pecí datovaných do poloviny až konce 1. století n. l. Na severní osadě se nacházela také skupina kameninových pecí, které byly datovány do poloviny až konce 1. století n. l. Jedná se zřejmě o největší počet hrnčířských pecí z jednoho sídliště z tohoto období, které byly dosud nalezeny v regionálně významné oblasti výroby keramiky v údolí Upper Nene.

Jižní osídlení bylo větší a pokračovalo až do konce doby římské. V této oblasti byl na ploše o rozměrech cca 170 × 130 m nalezen pozoruhodný rozptyl 12 mincí z doby železné a 1. století n. l. a 24 soudobých broží. Tento soubor nálezů může naznačovat přítomnost svatyně nebo chrámu nacházejícího se v této oblasti. Je možná příznačné, že v roce 1964 byla přímo západně od vykopávek nalezena středořímská kruhová kamenná stavba, snad související svatyně. V prostoru vykopávek se v mladší době železné až časné době římské nacházel možný kruhový objekt, velká oválná ohrada a systém polí. Ten do značné míry souvisel s pasteveckým hospodařením, včetně oblastí, kde byly výběhy propojeny s cestami, což naznačuje, že docházelo k významnému oddělení hospodářských zvířat. Čtyři kremační pohřby, včetně jednoho uloženého ve schránce, a inhumace ležely na třech místech. Pastevecké hospodaření bylo významnou činností po celou dobu římskou, přičemž byly odkryty ohrady, výběhy a propojené cesty. Na konci 2. až 4. století se na krajním západním okraji lokality, ve vzdálenosti 50 m východně od pravděpodobně současné svatyně zaznamenané v roce 1964, nacházely dvě kamenné stavby a kamenná sladovnická pec. V prostoru někdejšího sídliště ze střední až pozdní doby železné se nacházely drobné doklady časně až středně saského osídlení.

Nebyly nalezeny žádné stavby, ačkoli několik jam může pocházet z tohoto období a označovat krátkodobé návštěvy. Malé pohřebiště pěti jedinců respektovalo bývalý římský polní systém a pravděpodobně pocházelo z konce 6. až 7. století. Pohřby zahrnovaly dekapitaci a pohřeb s nožem a sponou. Místo pak nebylo znovu obsazeno a stalo se součástí polí středověkého a postředověkého osídlení Bozeatu.