Postcolonial Borges: Argument and Artistry
Postkoloniální Borges je prvním systematickým popisem geopolitických a postkoloniálních témat v řadě Borgesových děl, od poezie a esejů z 20. let přes prózu a poezii středních let (40., 50.
a 60.) až po povídky El informe de Brodie a básně La cifra a další pozdější sbírky. Robin Fiddian analyzuje vývoj postkoloniální citlivosti v dílech jako "Mýtické založení Buenos Aires", "Tlon, Uqbar, Orbis Tertius", "Téma zrádce a hrdiny" a "Brodieho zpráva". V několika esejích a básních, obsažených například v knihách Jiné inkvizice a Sedm nocí, zkoumá Borgesovo pojednání o národní a regionální identitě a o vztazích mezi Východem a Západem.
Teoretické koncepty "koloniality" a "okcidentalismu" vrhají nové světlo na několik Borgesových děl, která tak získávají ostřejší politický profil, než se dosud připouštělo. Fiddian věnuje zvláštní pozornost orientálním tématům v Borgesových dílech ze 70.
a 80. let, kde je jejich zpracování spjato s kritikou okcidentálních hodnot a předpokladů. Borges, který byl v průběhu let některými komentátory klasifikován jako předchůdce postkolonialismu, se ve skutečnosti ukazuje jako prototyp postkoloniálního intelektuála, jehož příkladem jsou James Joyce, Aime Cesaire (například) a Edward Said.
Z regionální perspektivy jeho geopolitické a historické problémy rezonují s problémy Leopolda Zea, Enrique Dussela, Eduarda Galeana a Joaquina Torrese Garc-a, kteří ilustrují různé směry a druhy latinskoamerického postkolonialismu dvacátého století. Zároveň zjevné rozdíly, pokud jde o politický a umělecký temperament, vyznačují Borgese jako postkoloniálního intelektuála a tvůrce, který je sui generis.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)