Původní název:
Postanarchism and Critical Art Practices
Obsah knihy:
Tato kniha se zabývá současnými debatami o politické roli umění v éře totální tržní subsumpce a ukazuje, jak umělci reagují na výzvy politického autoritářství, policejního násilí, pravicového populismu, "postpravdivého" diskurzu, ekonomické nerovnosti, pandemií a ekologické krize a jak novým a nečekaným způsobem proměňují veřejnou sféru. Svazek přesahuje sterilní debaty o politice identity, rozmanitosti a reprezentaci, které sužují mainstreamová média, univerzitní kampusy a další kulturní oblasti, a ukazuje způsoby, jakými umělci otevírají alternativní místa sporu, okupace a autonomního politického myšlení a jednání.
Newman a Topuzovski zde zkoumají umělecké praktiky mnoha kolektivů a jednotlivců, kteří se hluboce angažují v sociálních a politických aktivitách, jako jsou Grupo de Arte Callejero (GAC) a Voina, a tvrdí, že nejlepší způsob, jak porozumět těmto novým kritickým diskurzům a praktikám, je prostřednictvím aktualizované politické teorie anarchismu - nebo toho, co nazýváme postanarchismem -, kde je ústředním bodem povstání proti moci a politika singularity. Kniha, která obsahuje například zkoumání významných hnutí, jako je Black Lives Matter, a také využití uměleckých taktik, jako jsou graffiti, grafický design a umění hnutí, se pouští do živé diskuse o tom, do jaké míry může umění vytvářet mnohost praktik prostřednictvím dekonstrukce stávajících právních, politických a kulturních identit.
Tím, že tato kniha rozvíjí alternativní způsob zkoumání propojení umění a politiky prostřednictvím myšlenky postanarchismu, překlenuje propast mezi nimi, podporuje pochopení politické role, kterou dnes může umění hrát, a představuje teorii postanarchismu neodbornému publiku umělců, aktivistů a těch, kteří se obecně zajímají o nová místa a směry radikální politiky.
