Hodnocení:
Memoáry Donalda Antrima „Posmrtný život“ jsou krásně napsaným vyprávěním o jeho složitém vztahu s matkou alkoholičkou, v němž se mísí hluboké osobní postřehy s humorem a dojemnými postřehy. V knize se mísí momenty temného rodinného dramatu s odlehčeným vyprávěním, což nakonec vytváří hluboce poutavé vyprávění, které ve čtenářích rezonuje.
Klady:⬤ Krásně napsaná próza se složitými a poutavými větami.
⬤ Hluboce procítěné a pronikavé zkoumání rodinných vztahů, zejména s problémovým rodičem.
⬤ Nabízí směs humoru a dojemnosti, díky čemuž je kniha dojemná a zároveň nutí k zamyšlení.
⬤ Umožňuje nově pochopit vyrůstání s rodičem alkoholikem.
⬤ Plná syrových emocí, které čtenáře vtáhnou do děje.
⬤ Někteří čtenáři považovali některé části vyprávění za nepodstatné nebo odbočující.
⬤ Těžká témata rodinné dysfunkce a alkoholismu mohou být pro někoho příliš depresivní.
⬤ Několik recenzí naznačilo, že kniha může působit jako špatně napsaná nebo zklamání, což kontrastuje s většinou pozitivních ohlasů.
⬤ Úzké zaměření memoárů se nemusí líbit všem čtenářům.
(na základě 26 hodnocení čtenářů)
The Afterlife: A Memoir
Výběr redakce New York Times Book Review V zimě roku 2000, krátce po matčině smrti, začal Donald Antrim psát o své rodině.
V dílech, která vyšla v časopise The New Yorker a byla zařazena do antologie Best American Essays, Antrim zkoumal své intenzivní a komplikované vztahy s matkou Louanne, umělkyní, učitelkou a divoce destabilizující alkoholičkou, se svým něžným dědečkem, který žil v horách Severní Karolíny a který vždy doufal, že svou dceru zachrání před sebou samou, a se svým otcem, který se s matkou dvakrát oženil. Posmrtný život je eliptickým, někdy něžným, jindy černohumorným portrétem rodiny - neúplné, rozvrácené, rozzuřené - a člověka, který se snaží poznat podstatu svého původu.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)