Posmrtně narození lidé: Vídeň na přelomu

Původní název:

Posthumous People: Vienna at the Turning Point

Obsah knihy:

Friedrich Neitzsche si představoval, že patří do společnosti vizionářů, myslitelů, architektů, básníků, hudebníků a umělců, kteří předbíhají hlavní proud. Byli odsouzeni k nepochopení nebo ignorování v přítomnosti, ale jejich dílo se mělo stát významným v budoucnosti.

Právě jim adresoval aforismus, z něhož pochází název knihy Massima Cacciariho: "Teprve po smrti vstoupíme do svého života a ožijeme, ach, velmi ožijeme, my posmrtní lidé." Cacciari izoluje Vídeň jako evropské hlavní město posmrtných lidí v rozhodujícím zlomovém okamžiku západního myšlení, kdy končilo devatenácté století. Nachází zde Ludwiga Wittgensteina spolu s Peterem Altenbergem, Robertem Walserem, Lou Andreasem-Salomem, Adolfem Loosem, Martinem Buberem, Egonem Schielem, Karlem Krausem, Gustavem Klimtem a mnoha dalšími.

Cacciari považuje tuto mimořádně bohatou koncentraci aktivit za centrum, na němž evropská kultura vstoupila do dvacátého století. U každé z různých osobností, o nichž pojednává, sahá přímo k intelektuálnímu obsahu.