Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
The Last Mask: Hamann's Theater of the Grotesque
Johann Georg Hamann (1730-1988) zůstává jednou z nejvlivnějších a zároveň nejméně pochopených osobností v dějinách německého myšlení a literatury. Během svého života měl zásadní vliv na tak rozdílné osobnosti, jako byli Goethe, Schiller, Kant, Hegel, H lderlin, Kierkegaard a řada dalších. Hamann je také jedním z nejobtížněji čitelných autorů v německém jazyce, píše ultrastručným, hyperaluzivním jazykem, jímž nechvalně proslul - a který jeho odpůrci neustále používali k jeho odmítání. Dnes je Hamann vnímán literárními teoretiky jako předchůdce lingvistického obratu.
Poslední maska se zaměřuje na Hamannovo poslední dílo Entkleidung und Verkl rung (1786), které bylo vědomě koncipováno jako "Abschluss" jeho "kleine Autorschaft" a poslední obrana proti jeho kritikům. Stejně tak filologicky a teoreticky identifikuje řadu dosud nepovšimnutých rukopisných úprav, které pomáhají zodpovědět některé dlouholeté otázky v hamannovském bádání a zároveň otevírají nové možnosti bádání.
Důležité je, že rukopisy ukazují, že Hamann je jedním z prvních teoretiků virtuálna v dnešním slova smyslu, který pro svou teorii používá slovo "virtualiter". Tuto teorii spojuje s pojmem masky či převleku a texty pojímá jako látky či textilie složené z nití a provázků. Filologicky se zaměřuje na Hamannovo chápání intertextuality a na základě dominantních obrazů provázků uvádí své pojetí virtuality do rozhovoru s Deleuzovou myšlenkou roviny imanence prostřednictvím obrazu motouzu imanence, zauzlovaného svazku nití, který tuhne v trojrozměrný virtuální prostor - což je nová perspektiva v současných diskusích kolem povahy virtuality.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)