Poslední léta Alžběty I: Její oblíbenci a její bojovníci

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

Elizabeth I's Final Years: Her Favourites and Her Fighting Men

Obsah knihy:

Kniha Poslední léta Alžběty I. popisuje propletené vztahy a rivalitu mezi politiky a dvořany, kteří obklopovali všemocnou anglickou královnu v letech následujících po smrti hraběte z Leicesteru v roce 1588. Alžběta se nyní obklopovala magneticky přitažlivými mladšími muži s dvorskou grácií, kteří jí poskytovali to, co Alison Weirová nazvala "erotizovaným politickým vztahem".

Tito "oblíbenci" měli u dvora moc a osobní statečnost na dvoře nebo při vojenských výkonech považovali za prostředek k získání politické moci. Nedocenili, že šetrná královna se vždy bude bránit vojenské agresi, a odhodlaně podporovali její úzkostlivě opatrné rádce Williama Cecila, lorda Burghleyho a později i jeho syna Roberta.

Díky přístupu k pokladům Nového světa to bylo Španělsko, kdo ohrožoval křehkou rovnováhu sil v kontinentální Evropě. Anglická vojenská intervence se stávala nevyhnutelnou, a proto Cecilové přesměrovali takové osobnosti, jako byli Walter Raleigh a hrabě z Essexu, navzdory jejich nedostatečným vojenským zkušenostem, ze záře reflektorů u dvora do koloniálních a vojenských výprav, přičemž jim chyběly jen zdroje potřebné k úspěchu. Povýšení favoritů způsobilo třenice, když zkušení vojáci, jako byl sir Francis Vere s bezkonkurenčními vojenskými výsledky v Nízkých zemích, zůstali v podřízených rolích.

Když španělská podpora povstání v Irsku ohrožovala anglickou bezpečnost, Robert Cecil povzbuzoval Alžbětu, aby vyslala Essexe, protože věděl, že vrchní velení je nad jeho síly. Essex odpověděl vzpourou proti Cecilově vládě, za což přišel o hlavu.

Alžběta i Cecil si uvědomovali, že vojenské schopnosti k vyřešení irské krize má pouze další oblíbený lord Mountjoy, ale jeho milenka, Essexova sestra, nedostižná Penelope Richová, byla zapletena do bratrova spiknutí. Navzdory tomu Cecil Mountjoye neochvějně podporoval a vyčkával, až si u Jakuba I. pošpiní jméno, stejně jako to udělal proti Raleighovi a dalším svým politickým nepřátelům.