Hodnocení:

Recenze vyzdvihují knihu Waltera Mignola jako významné a vyčerpávající dílo o dekolonialitě, které vychází z jeho rozsáhlého výzkumu a zabývá se složitostí koloniální mocenské dynamiky za posledních 500 let. Zatímco někteří chválí její komplexnost jako základního textu pro pochopení dekoloniálních výzkumů, jiní upozorňují, že se může opakovat a je vhodná spíše pro nováčky v Mignolově díle.
Klady:⬤ Komplexní pokrytí západních koloniálních mocenských vztahů za posledních 500 let.
⬤ Nabízí důkladnou analýzu dewesternizace a dekoloniálnosti.
⬤ Slouží jako cenné osvěžení pro ty, kdo se seznámili s rozvojovými studiemi.
⬤ Považován za důležitý základ pro pochopení dekoloniálnosti, podobný významným dílům, jako je Adorno.
⬤ Obsahuje mnoho opakování a pro ty, kdo znají Mignolovy předchozí texty, může být obtížné je číst.
⬤ Doporučujeme především těm, kteří se s Mignolovými myšlenkami seznamují poprvé, nikoliv zkušeným čtenářům.
⬤ Některé kapitoly jsou aktualizací dřívějších prací, což může způsobit, že obsah bude působit nadbytečně.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
The Politics of Decolonial Investigations
V knize Politika dekoloniálního zkoumání Walter D.
Mignolo podává rozsáhlý přehled o tom, jak koloniálnost fungovala po celém světě v nesčetných podobách od šestnáctého do jednadvacátého století. Dekoloniální myšlení o hranicích umožňuje Mignolovi nastínit, jak kombinace sebestředných narativů západní civilizace a hegemonie eurocentrického myšlení sloužila k vymýcení veškerého poznání neevropských jazyků a praktik života a bytí.
Mignolo rovněž sleduje geopolitické kořeny rasových a genderových klasifikací, modernity, globalizace a kosmopolitismu a všechny je zasazuje do rámce koloniality. Na základě práce teoretiků a praktikujících dekoloniálních osobností z globálního Jihu a globálního Východu Mignolo ukazuje, jak koloniálnost vyvolala vznik dekoloniální politiky iniciované odpoutáním se od všech forem západního vědění a subjektivity. Naléhavým úkolem, zdůrazňuje Mignolo, je epistemická rekonstituce kategorií myšlení a životních praktik, které byly destituovány v samotném procesu budování západní civilizace a ideje modernity.
Překonávání dlouhotrvající hegemonie Západu a jeho pokřiveného dědictví již probíhá ve všech oblastech lidské existence. Mignolo zdůrazňuje relevanci politiky dekoloniálního bádání v akademické sféře i mimo ni pro osvobození od kanonizovaného vědění, způsobů poznání a životních praktik.