Politická opozice v autoritářství: Exit, hlas a loajalita v Kazachstánu

Původní název:

Political Opposition in Authoritarianism: Exit, Voice and Loyalty in Kazakhstan

Obsah knihy:

Jak může politická opozice ovlivnit výsledky režimu v autoritářském systému? Většina studií o politické opozici v autoritářských kontextech se zaměřuje na působení režimu nad rámec působení politické opozice. Tato kniha s využitím rámce Alberta Hirschmana pro odchod, hlas a loajalitu zkoumá případ kazašské opoziční agentury v průběhu 30 let, aby zjistila, do jaké míry politická opozice v Kazachstánu formovala dynamiku vývoje autoritářského režimu v zemi.

Z analýzy vyplývá, že v Kazachstánu měl režim tendenci považovat formální institucionální politickou opozici za hrozbu, která není ani důvěryhodná, ani nedůvěryhodná. V důsledku toho kazašský režim vždy reagoval na odchod a hlas opozice sankcemi a institucionálními úpravami, které v krátkodobém až střednědobém horizontu režim posilovaly, ale v dlouhodobém horizontu jej ponechávaly vystavený spontánní neinstitucionální opozici zdola.

Tato spontánní lidová opozice se v Kazachstánu objevila jako série "šoků", které vykrystalizovaly v událostech v Žanaozenu v roce 2011, v pozemkových protestech v roce 2016, ve volebních protestech v roce 2019 a v událostech "qandy qantar" (krvavého ledna) v roce 2022. Tato kniha ilustruje, jak autoritářské režimy, které přistupují k hrozbám opozice nejednoznačně, pravděpodobně skončí v neustálém stavu nestability, protože zpětná vazba poskytovaná opoziční agenturou mizí a režim je tak náchylný ke spontánní opozici.