Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha Charlese Reagana Wilsona Pokřtěni krví nabízí hluboký průzkum kulturní identity obyvatel Jihu po občanské válce a zaměřuje se na mýtus o ztracené věci jako na formu občanského náboženství propojeného s křesťanstvím. Zkoumá psychologické a sociální důsledky tohoto systému víry, zejména pokud jde o nadřazenost bílé rasy a vyprávění Jihu o občanské válce.
Klady:Kniha je oceňována pro svou pečlivou odbornost, poutavé vyprávění a schopnost osvětlit čtenářům historický a kulturní kontext Jihu. Recenzenti ji označili za nezbytnou četbu pro pochopení mýtu o „ztracené příčině“ a jejího trvalého dopadu a mnozí ji považovali za strhující a podnětnou. Úspěšně propojuje náboženské přesvědčení s historickým vyprávěním a zpřístupňuje tak složité společenské otázky.
Zápory:Někteří čtenáři měli pocit, že autorovy argumenty nejsou zcela přesvědčivé, a kritizovali poněkud monolitní pohled, který je v knize prezentován. Objevily se obavy, že kniha přehlíží širší kulturní trendy mimo Jih a další náboženské kontexty té doby. Několik čtenářů se navíc s knihou ještě plně neseznámilo, a proto poskytli jen omezené postřehy.
(na základě 10 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Baptized in Blood: The Religion of the Lost Cause, 1865-1920
Obsah knihy:
Jižané se sice po Appomattoxu vzdali svého snu o politickém národu, ale zachovali si svou kulturní identitu tím, že spojili křesťanskou rétoriku a symboly s rétorikou a obrazy konfederační tradice.
Z porážky vzniklo občanské náboženství, které ztělesňovalo ztracenou věc. Jak píše Charles Reagan Wilson ve své nové předmluvě: „Verze regionálního občanského náboženství ztracené příčiny byla mocným výrazem a nedávné vědecké práce potvrzují její přetrvávající sílu v myslích mnoha bílých Jižanů.“.
