Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha představuje pronikavý průzkum kritiky křesťanství z pohledu Nietzscheho, Marxe, Freuda a Westphala. Vybízí křesťany, aby se kriticky zabývali těmito kritikami, uznávali jejich platnost a zároveň zdůrazňovali význam biblických odpovědí. Někteří čtenáři však varují před přijímáním Westphalových názorů bez skepse, neboť naznačují, že může přehlížet výhody kapitalismu a nenabízet k němu životaschopné alternativy.
Klady:⬤ Kriticky se zabývá významnými filozofickými kritikami náboženství
⬤ poskytuje jedinečný křesťanský pohled na ateistické argumenty
⬤ vybízí k sebereflexi a hlubšímu pochopení role křesťanství ve společnosti
⬤ dobře strukturované a pronikavé argumenty o vztazích mezi vírou, politikou a ekonomikou
⬤ zdůrazňuje paralely mezi biblickými kritikami a kritikami známých filozofů.
Zápory:⬤ Někteří mohou Westphalovu politickou a ekonomickou kritiku považovat za nevyváženou nebo postrádající alternativy ke kapitalismu
⬤ upozornění na nutnost kritického přístupu k textu
⬤ pocit, že Westphal možná plně nezohledňuje pozitivní aspekty a přínos kapitalismu
⬤ obavy, že jím navrhovaná syntéza sekulárního a duchovního světa může být příliš ambiciózní.
(na základě 6 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Suspicion and Faith: The Religious Uses of Modern Atheism
Obsah knihy:
Marx, Nietzche a Freud patří mezi nejvlivnější moderní ateisty. Charakteristický rys jejich výzvy teistické a specificky křesťanské víře vyjádřil Paul Ricoeur, když je nazval "mistry podezírání". Zatímco skepticismus směřuje svou kritiku k pravdivosti či evidentnímu základu víry, podezíravost si klade dvě odlišné, úzce propojené otázky: jaké motivy vedou k této víře a jakou funkci plní, jakou práci vykonává pro jednotlivce a společenství, kteří ji přijímají.
Podezření se týká toho, že hodnota přežití náboženské víry závisí na uspokojování tužeb a zájmů, které věřící duše a věřící společenství nechtějí uznat, protože porušují hodnoty, které vyznávají, jako například když řeči o spravedlnosti jsou maskou hluboce zakořeněné zášti a touhy po pomstě. Z tohoto důvodu je hermeneutika podezření teorií či skupinou teorií sebeklamu: kritika ideologie u Marxe, genealogie u Nietzscheho a psychoanalýza u Freuda.
Podezření a víra tvrdí, že vhodnou náboženskou reakcí ("náboženské využití moderního ateismu") na tyto kritiky není snaha o jejich vyvrácení či odvrácení, ale spíše uznání jejich síly v procesu sebezkoumání.
