Počkej na jaro, Bandini

Recenze čtenářů

Kniha Johna Fanteho „Počkej do jara, Bandini“ je dojemným portrétem italské rodiny, která se ve 30. letech 20. století potýká s chudobou a sociální izolací. Příběh je vyprávěn z pohledu členů rodiny, zejména se zaměřením na Artura Bandiniho, a zachycuje témata, jako je dospívání, rodinná dynamika a problémy života přistěhovalců.

Kniha se vyznačuje krásnou, sugestivní prózou a silným příběhem, který zachycuje boje postav. S humorem a hlubokou citovou odezvou účinně zobrazuje témata, jako je rodina, chudoba a zkušenosti přistěhovalců. Mnoho čtenářů ocenilo střídání perspektiv a Fanteho lyrický styl. Kniha je popisována jako uspokojivé a snadné čtení, které rezonuje na osobní i univerzální úrovni.

Někteří čtenáři ji považovali za méně poutavou ve srovnání s jinými Fanteho díly, zejména s „Zeptej se prachu“. Je zde zobrazena neutuchající chudoba a společenské problémy, které mohou působit temně a depresivně. Několika čtenářům připadaly etnické prvky poněkud přeplácané nebo klišovité. Celkově je kniha sice dobře hodnocena, ale nemusí se líbit každému, kdo hledá lehčí nebo optimističtější vyprávění.

(na základě 62 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Wait Until Spring, Bandini

Obsah knihy:

Šel s námi a kopal do sněhu. Byl to znechucený muž.

Jmenoval se Svevo Bandini a bydlel o tři bloky dál v téhle ulici. Byla mu zima a v botách měl díry. Toho rána si díry zevnitř zalepil kousky lepenky z krabice od makarónů.

Makaróny v té krabici nebyly zaplacené. Myslel na to, když lepenku vkládal do bot.