In the Wake of Medea: Neoclassical Theater and the Arts of Destruction
Kniha In the Wake of Medea zkoumá násilí ve francouzských politických dramatech 17. století. Francouzská tragédie je tradičně považována za žánr bez vášní a mozku, který odmítá všechny formy násilí. Tato kniha zkoumá rétorické, literární a inscenační strategie, díky nimž násilí přetrvává, a zasazuje je do delší literární a filozofické historie od Ovidia po Pasoliniho.
Mytologická postava Médeie, cizinky, která masakruje svého bratra, vraždí krále, vypaluje Korint a zabíjí vlastní děti, je příkladem přetrvávání násilí v literatuře a umění. Médeia, uprchlice, která je vítána, ale zároveň se jí bojí, která potvrzuje společenský systém a zároveň ohrožuje jeho integritu, nabízí alternativu k etickému paradigmatu západní filozofie Antigony. Cherbuliez ukazuje, že Médeina přítomnost nabízí model radikálně vytrvalého a rušivého outsiderství, a to jak pro klasické divadlo, tak pro jeho následovníky v literární teorii.
Ve hře In the Wake of Medea zkoumá řadu uměleckých strategií, které do dramatu začleňují násilí, od rétorických prostředků, jako je ekfráze, až po dramaturgické mechanismy, jako je mašinérie, přičemž všechny tyto strategie zahrnují časové narušení. Celá škála této Médeiny přítomnosti je zkoumána ve zpracováních postavy Médey a v dílech obrazně se odvolávajících na Médeinu přítomnost, od známých Racinových a Corneillových tragédií přes řadu dalších neoklasických politických divadel, včetně velkolepých strojových her, novostylských podobenství, didaktického křesťanského divadla. In the Wake of Medea rozpoznává násilí v těchto tragédiích, aby vysvětlil, proč je násilí i dnes tak nedílnou součástí literatury a umění.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)