Plato's Stranger: An Essay
Dramatické uvedení cizince, eleatského cizince, který nahrazuje Sókrata, do dvou Platónových pozdních dialogů - Sofisty a Státníka, jež jsou součástí trilogie zahrnující také Theaetéta - je důsledným krokem, zejména proto, že k němu dochází v kontextu rozhodně nových poznatků o filosofickém logu a společném životě v obci.
Uvedení radikálního cizince, cizince pro veškerou rodnou identitu, má teoretické důsledky a spíše než o rétorický či pouze literární prostředek se jedná o řádný argument. Platónův cizinec tvrdí, že Platón v těchto pozdních dialozích propůjčuje Západu filosofický a politický odkaz, v jehož jádru zaujímá cizinec prominentní místo, protože poskytuje cizinci - jinému - dříve neslýchanou konstitutivní roli ve způsobu chápání myšlení i života ve společenství.
Z těchto pozdních dialogů vyplývá, že bez konstitutivního vztahu k jinakosti chybí diskurzivní a politický život ve společenství - jinými slovy také způsob, jakým se člověk vztahuje k sobě samému.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)