Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha „Whitman: americký básník a zastánce demokracie“ od Marka Edmundsona nabízí promyšlený úvod do poezie Walta Whitmana, zejména do „Písně o sobě“. Autor zdůrazňuje Whitmanovu lásku k Americe a demokracii, čímž čtenářům zpřístupňuje tohoto složitého básníka. Kniha obsahuje kompletní znění „Písně o sobě“ z roku 1855, což čtenářům umožňuje zabývat se básní spolu s Edmundsonovými postřehy. Recenzenti oceňují srozumitelnost, promyšlenost a souvislosti, které Edmundson poskytuje, a považují ji za vynikající zdroj informací pro každého, kdo má zájem porozumět Whitmanovi.
Klady:⬤ Dobře napsaný a přehledný úvod do Whitmana
⬤ obsahuje „Píseň o sobě“ jako referenci
⬤ nabízí cenné poznatky a souvislosti o Whitmanovi a jeho demokratických ideálech
⬤ inspirativní a srdečný
⬤ vřele doporučujeme jak milovníkům poezie, tak nováčkům.
Zápory:Pro někoho může být poezie náročná; tematické zaměření na demokracii nemusí oslovit všechny čtenáře.
(na základě 6 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Song of Ourselves: Walt Whitman and the Fight for Democracy
Obsah knihy:
Uprostřed krize demokracie se máme co učit od Walta Whitmana na jeho cestě k rovnostářskému sebepojetí.
Walt Whitman věděl o demokracii mnohé, co my nevíme. Většina těchto znalostí je soustředěna v jedné ohromující básni, Písni o sobě.
Uznávaný kulturní a literární myslitel Mark Edmundson nabízí odvážné čtení této básně z roku 1855, kterou zde uvádíme v plném znění. V básni nachází genezi a vývoj demokratického ducha, a to pro jednotlivce i národ. Whitman se odpoutal od minulé literatury, kterou považoval za „feudální“, posedlou vznešeností a velikostí. Místo toho chtěl oslavovat obyčejnost a každodennost. Píseň o sobě (Song of Myself) tak činí a stanovuje podmínky pro demokratickou identitu a kulturu v Americe. Dílo zachycuje drama stávání se rovnostářským jedincem, kdy básník stoupá k poznání a štěstí tím, že čelí hlavním překážkám demokratického sebepojetí a překonává je. Během své cesty se básník zabývá Bohem a Ježíšem, tělem a duší, láskou ke králům, strachem z chudých a strachem ze smrti. Básníkovo vědomí se rozšiřuje, více vidí, více chápe a více může učit.
V Edmundsonově podání Whitmanova velká báseň nekončí posledním veršem. Sedm let po vydání básně odešel Whitman pracovat do nemocnic, kde ošetřoval raněné, nemocné a umírající v občanské válce. V životě se tak stal demokratickou osobností, jakou prorokoval v umění. I dnes nám toto proroctví dává slova, myšlenky a pocity, které živí demokratického ducha sebe sama i národa.
