Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Původní název:
Performance as Political Act: The Embodied Self
Obsah knihy:
. V době, kdy se na Západě věnuje málo pozornosti novým zdrojům politického impulsu, se Performance jako politický akt snaží znovu ztělesnit politický subjekt a tvrdí, že když mysl ovládla masová komunikace, jako je tomu v západním kapitalismu, tělo se stává místem opozice. Martinova studie jde proti konvenčnímu chápání tří oblastí, které se snaží syntetizovat: politiky, performativního umění a těla. Zatímco většina levicových politických studií předpokládá vědomí jako nezbytné pro politickou činnost, autor tvrdí, že vědomí je nedostatečné bez politického cítění a smyslů, které jsou doménou těla. Na scénická umění, která jsou obvykle nahlížena z perspektivy diváků, je zde nahlíženo z pohledu performerů, protože moc společenských vztahů, jak tvrdí Martin, spočívá v konečném důsledku v performanci. A konečně tělo, které je v příslušné literatuře nahlíženo buď jako přirozená, individuální podstata, nebo jako podřízené mysli, je zde ustaveno jako sociální, historický činitel politické činnosti.
Martinovo tvrzení, že alternativní politika musí být založena na těle zapojeném do představení, je založeno na dvou odlišných, avšak souvisejících studiích: zaprvé, pohled zevnitř na tvorbu moderního tance ukazuje zdroje moci sociálního těla a zadruhé, srovnání politického divadla v sovětských dvacátých a amerických šedesátých letech ukazuje, jak se mění potenciál těla pro politiku. Důsledná teoretická diskuse, která kritizuje sémiotické a fenomenologické přístupy k tělu a nastiňuje politiku těla, obě studie propojuje.
Umělci zabývající se politickými aspekty své práce, sociologové zabývající se studiem problémů kultury a každodenního života a literární teoretici zabývající se aplikací nástrojů literární kritiky na politické problémy zjistí, že perspektivy vyjádřené v tomto průkopnickém zkoumání současné teorie a historie těla tvoří přesvědčivý argument pro to, do jaké míry se tělo může stát zdrojem politické aktivity.
