Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 10 hlasů.
Tyto samostatně odlišné, avšak vzájemně propojené eseje nabízejí podklady pro nový pohled na postavu Pelagia jako kontroverzního teologa konce čtvrtého a počátku pátého století. Tři kapitoly vycházejí z přesvědčení, že o Pelagiově životě i myšlení lze zjistit mnoho zajímavého, bude-li Jeroným jako zdroj informací brán mnohem vážněji, než tomu bylo v dosavadních vědeckých pracích. Byl to právě Jeroným, proti němuž Pelagius napsal své dva hlavní kontroverzní traktáty, a proto je důležité zjistit povahu a důvody antagonismu mezi těmito dvěma osobnostmi. Když se k pramenům přistupuje v tomto světle, vyvstávají tři závěry: Pelagius a Jeroným se společně zapojili do skutečného oživení origenistické kontroverze, přičemž Pelagius se proti svému protivníkovi vymezil zcela oprávněně.
Že Pelagius se poprvé dostává do historického povědomí jako kritik Jeronýmova asketického učení o manželství.
A že důležitým zdrojem Pelagiova myšlení je tolik opomíjený spis Sentence Sextovy. Čtvrtá kapitola tvrdí, že Augustin se poprvé vážně pustil do polemiky s Pelagiem, když africký lékař viděl, že se britský mnich pokouší podpořit svou teologii odvoláním na autoritu katolických autorů, mezi nimiž vynikal sám Augustin. Dále je předložen argument, že Pelagius se mohl s určitou skutečnou oprávněností odvolávat na raný Augustinův spis, na spis, v němž hipponský biskup v pozdějším věku odmítal vidět jeho původní kontext. Pátá kapitola představuje obsáhlejší shrnutí Pelagiovy teologie, než jaké se dosud objevilo. Autor se v celé knize ptá, jakou revizi pojmu ortodoxie vyžaduje poctivé historické zkoumání.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)