Pearl Buck v Číně: Cesta na Dobrou zemi

Recenze čtenářů

Recenze knihy Cesta na dobrou zemi vyzdvihují fascinující vhled do života Pearl Buckové a jejích spisů, zejména v kontextu Číny a zkušeností žen. Mnoho čtenářů zaujal historický a životopisný obsah, ale zároveň upozornili na problémy s organizací, úpravou a srozumitelností vyprávění.

⬤ Poutavé líčení života a zkušeností Pearl Buckové v Číně.
⬤ Přináší cenné poznatky o rolích a tradicích žen v čínské kultuře.
⬤ Vyvolává silný citový vztah a obdiv k Buckově obhajobě občanských a ženských práv.
⬤ Rozsáhlý výzkum, díky němuž je kniha poučná a vzdělávací.
⬤ Osloví čtenáře se zájmem o čínskou historii a kulturu.

⬤ Neuspořádaná struktura a časová osa, což znesnadňuje její sledování.
⬤ Nejednotný pravopis čínských jmen a míst.
⬤ Nedostatečná hloubka analýzy postav, ostatní postavy působí dvojrozměrně.
⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že kniha slouží spíše jako úvod než jako komplexní studie o Buckovi.
⬤ Redakční problémy vedoucí k neobratnému psaní a faktickým nepřesnostem.

(na základě 74 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Pearl Buck in China: Journey to the Good Earth

Obsah knihy:

Pearl Buck, jedna z nejvýznamnějších Američanek dvacátého století, byla první osobností, která zpřístupnila Čínu Západu.

Život obyčejných Číňanů přiblížila v knize The Good Earth (Dobrá země), která se v roce 1932 stala celosvětovým bestsellerem a později filmovým trhákem. Bucková se stala první Američankou, která získala Nobelovu cenu za literaturu. Dlouho předtím než kdokoli jiný předvídala budoucnost Číny jako supervelmoci a uvědomovala si, jak zásadní význam má pro obě země budování vztahů Číny se Spojenými státy. Jako teenagerka byla svědkem prvních záblesků čínské revoluce a jako mladá žena jen o vlásek unikla smrti ve smrtelném boji mezi čínskými nacionalisty a nově vzniklou komunistickou stranou.

Pearl vyrůstala v císařské Číně, která se po tisíce let nezměnila. Byla dítětem amerických misionářů, ale čínsky mluvila dřív, než se naučila anglicky, a jejími kamarády byly děti čínských farmářů. To, že je sama Číňanka, považovala za samozřejmost až do svých osmi let, kdy teroristické povstání známé jako Boxerské povstání donutilo její rodinu uprchnout, aby si zachránila život. Byl to první z mnoha zoufalých útěků. Záplavy, hladomor, sucho, bandité a válka tvořily pozadí Perlina života v Číně. Asie byla skutečný, reálný svět, říkala, a moje země se stala světem snů.

O realitě jediného světa, který znala, psala Pearl v knize Dobrá země. Byla to jedna z posledních věcí, které udělala, než byla definitivně donucena opustit Čínu a usadit se poprvé ve Spojených státech. Byla neznámá a bez peněz, měla za sebou nevydařené manželství, postižené dítě, které musela živit, žádné vyhlídky a nemohla tušit, že se Dobrá země prodá v desítkách milionů výtisků. Kniha nadchla celou generaci čtenářů stejně jako o více než půl století později Jung Changovy Divoké labutě. Nikdo ze Západu nikdy předtím nic podobného nenapsal a ani Číňané.

Buck byl předchůdcem vlny amerických spisovatelů čínského původu od Maxine Hong Kingstonové po Amy Tanovou. Dokud nezačaly v posledních desetiletích vycházet jejich knihy, byly její romány jedinečné tím, že promlouvaly za obyčejné Asiaty - překládaly mi mé rodiče, říkala Hong Kingstonová, a dávaly mi náš původ a naše obydlí. Jako fenomenálně úspěšná spisovatelka a bojovnice za občanská práva udělala Bucková za svého života víc než kdokoli jiný pro změnu vnímání Číny na Západě. V dnešním světě, který upírá svůj zrak na Čínu, nám má co říci o tom, co stojí za jejím úžasným probuzením.