Pašeráci cizinců: Imigrační politika na severní hranici Ameriky

Recenze čtenářů

Kniha „Bootlegged Aliens“ od Ashley Johnson Bavery zkoumá z velké části nevyprávěnou historii nelegálního přistěhovalectví v letech kvót ve 20. a 30. letech 20. století a zaměřuje se na překročení hranic Detroitu. Poskytuje cenné poznatky o zkušenostech přistěhovalců a o sociálně-politické dynamice té doby, ačkoli byla kritizována za své závěry a zpracování rasových otázek.

⬤ Dobře zpracovaná a přístupná vědecká publikace
⬤ osvětluje přehlížené aspekty historie přistěhovalectví
⬤ poskytuje diferencovaný pohled na zkušenosti přistěhovalců
⬤ čerpá z různých zdrojů, včetně místních novin a spisů INS
⬤ rozšiřuje pochopení dynamiky přistěhovalectví v období kvót.

⬤ Sporné závěry a zobecnění v analýze
⬤ těžkopádné používání rasového hlediska v diskusi o zkušenostech přistěhovalců
⬤ neochota plně začlenit určité skupiny do vyprávění
⬤ některé části působí neupřímně
⬤ končí na notu spojující historické otázky se současnými debatami o přistěhovalectví bez dostatečných důkazů.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Bootlegged Aliens: Immigration Politics on America's Northern Border

Obsah knihy:

V současném diskurzu se většina diskusí o politice na hranicích USA zaměřuje na jihozápad. Ashley Johnson Baveryová však v knize Bootlegged Aliens uvažuje o severu jako o pohraničním regionu a ukazuje, jak tato často přehlížená hranice ovlivnila vládní politiku vůči nelegálnímu přistěhovalectví, obchodní a odborové praktiky týkající se migrantské práce a zkušenost s nelegálním přistěhovalectvím v průmyslové Americe na počátku dvacátého století.

Bavery zkoumá, jak imigranti, politici a zaměstnavatelé pomáhali utvářet národní politiku vůči dělníkům bez občanství. Odhaluje přitom severní průmyslové kořeny vykořisťovatelského systému, který vznikl na amerických hranicích s Kanadou a jehož dědictví zůstává ústředním bodem dnešních debat o amerických hranicích. Bavery začíná ve 20.

letech 20.

století a zkoumá, jak imigrační omezení v tomto desetiletí zahájila éru policejní kontroly a profilování, která vyloučila cizince narozené v Americe z výhod občanství. Na hranici mezi Detroitem a kanadským Windsorem se díky tomuto procesu z některých Evropanů stali přistěhovalci bez dokladů, skupina, kterou tisk a politici označovali jako pašované cizince.

V následujícím desetiletí deportační a policejní praktiky stigmatizovaly celé komunity etnických Evropanů bez ohledu na jejich legální status. Restriktivní zákony navíc umožnily výrobcům vykořisťovat pracovníky novými způsoby. V době velké hospodářské krize se občanství stalo neviditelnou hranicí, která vylučovala statisíce dělníků z nároků New Deal.

Podle všeobecně přijímaných názorů umožnil imigrační zákon z roku 1924 etnickým Evropanům zbavit se pout ke své vlasti a asimilovat se do "tavicího kotle" americké kultury ve 30. letech 20. století.

Bavery tento pohled zpochybňuje a zjišťuje, že namísto toho, aby evropští přistěhovalci přicházející přes Kanadu do Detroitu vytvářeli společnou kulturu se svými kolegy, čelili celostátním registračním akcím, byli vyloučeni z klíčových odborových svazů a diskvalifikováni z Works Progress Administration, základního kamene rodícího se amerického sociálního státu. V srdci průmyslové Ameriky, jak odhaluje kniha Bootlegged Aliens, bylo občanství velmi podmíněné.