Paradoxy víry

Recenze čtenářů

Paradoxy víry od kardinála de Lubaca je sbírka meditativních úvah o náboženských paradoxech, které čtenáře vybízejí, aby se zabývali hlubokými duchovními pravdami. Kniha se vyznačuje jednoduchostí a srozumitelností, díky čemuž je přístupná i kontemplativním čtenářům. Její poněkud nesourodá struktura však nemusí vyhovovat těm, kdo hledají ucelené vyprávění.

Kniha obsahuje jasné a hluboké postřehy o spiritualitě a víře, napsané poutavým stylem. Je vhodná pro čtenáře, kteří hledají materiál vybízející k rozjímání a meditaci. De Lubacova bohatá znalost katolického myšlení poskytuje cenné pohledy na víru.

Roztříštěné podání může frustrovat čtenáře, kteří dávají přednost souvislému vyprávění. Pro některé může být náročné zabývat se paradoxy, pokud hledají přímočará řešení, protože kniha vybízí spíše k zápasení se složitými myšlenkami než k poskytování jasných odpovědí.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Paradoxes of Faith

Obsah knihy:

Tato hluboká díla jsou výsledkem celoživotního studia kardinála Henriho de Lubaca o paradoxech křesťanské víry. Jsou to bohaté a podnětné skvosty, duchovní aforismy a meditativní úvahy, které zkoumají nesrovnalosti a výzvy duchovního života.

De Lubacův velkolepý jazyk, jasnost, duchovní porozumění a bystrý postřeh se projevují v každé kapitole, v níž se zabývá nejrůznějšími tématy včetně křesťanského svědectví, vtělení, utrpení a víry. Jeho mistrovství v těchto tématech je výsledkem nejen intelektuálního studia, ale i života žitého pro Krista i v těch nejtemnějších dobách, jako když se účastnil podzemního odboje proti nacistické okupaci Francie.

Jako vůdčí osobnost nouvelle théologie, intelektuálního hnutí, které se vyznačuje zájmem o církevní otce a problémy současných mužů a žen, byl de Lubac papežem Janem Pavlem II. jmenován kardinálem.

„Samotné slovo paradox je paradoxní. Nechť je to paradox. Nezapomínejte přece, že evangelium je plné paradoxů, že člověk sám je živoucím paradoxem a že podle církevních Otců je Vtělení nejvyšším paradoxem.“.

-- Henri de Lubac, z předmluvy.