Pandemie v Potosu: Strach, odpor a veřejná zbožnost v koloniální důlní metropoli.

Původní název:

Pandemic in Potos: Fear, Loathing, and Public Piety in a Colonial Mining Metropolis

Obsah knihy:

V roce 1719 zachvátila císařskou vilu Potos, metropoli těžby stříbra v dnešní Bolívii, smrtelná a vysoce nakažlivá nemoc. Během jednoho roku zabila asi 22 000 lidí, tedy více než třetinu obyvatel města. Oběti kolabovaly s horečkou, bolestmi těla a výtoky krve z nosu a úst. Většina z nich zemřela během několika dní. Velká andská pandemie v letech 1717-22 byla pravděpodobně nejničivější nemocí, která postihla Jižní Ameriku od dob španělského dobývání.

Kniha Pandemie v Potosu obsahuje nejdelší vyprávění o tomto téměř zapomenutém období z pera místního historika Bartoloma Arz nse de Ors a y Vely, spolu s kratšími pojednáními o řádění nemoci v Cuzcu, Arequipě a na předměstí Limy. „Gran Peste“, jak se jí říkalo, byla zásadní událostí, o které Arz ns dlouze psal, protože ji prožil, ale také proto, že se věřilo, že má kosmický význam. Kris Lane překládá a dává do souvislostí Arz nsovo vyprávění, které je bohaté na místní detaily, jež vrhají světlo na celou řadu témat - od terapie, zbožného života, třídních vztahů, pohlaví a rasy až po pojetí nemoci, hříchu a lidské vůle a odpovědnosti během velké krize veřejného zdraví.

Původní vyprávění o pandemii, která jsou zde poprvé přeložena, pomáhají čtenářům vidět společné rysy a rozdíly mezi minulými a současnými setkáními s nemocí. Tato stručná práce je určena pro použití v kurzech o dějinách Latinské Ameriky, ale zaujme také vědce a studenty dějin náboženství, dějin medicíny, urbanistiky a epidemiologie.