Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha důkladně zkoumá svatého Maxima Vyznavače, významného východního církevního otce, se zaměřením na jeho teologické postřehy a vliv. Vyznačuje se odborností a komplexností, což z ní činí cenný zdroj informací pro zájemce o Maximusovy myšlenky, i když její vysoká cena může odradit příležitostné čtenáře.
Klady:Komplexní přehled o svatém Maximu Vyznavači, vysoká odborná úroveň, cenná pro pochopení jeho teologie a historických souvislostí, obsahuje klíčová díla a eseje o jeho vlivu.
Zápory:Vysoká cena může být pro běžné čtenáře neúnosná, některá díla připisovaná Maximovi nemusí být jeho, omezená předchozí dostupnost jeho spisů v angličtině.
(na základě 2 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Oxford Handbook of Maximus the Confessor
Obsah knihy:
Maximus Vyznavač (cca 580-662) se stal jednou z nejdiskutovanějších postav současné patristiky. Částečně k tomu přispělo poměrně nedávné objevení a kritické vydání jeho děl různých žánrů, včetně O asketickém životě, Čtyři století o dobročinnosti, Dvě století o teologii a vtělení, O "Otče náš", dvou samostatných Knih obtíží, adresovaných Janovi a Tomášovi, Otázky a pochybnosti, Otázky Thalassovi, Mystagogie a Krátkých teologických a polemických spisů.
Vliv těchto děl sahal daleko za hranice řeckého Východu, protože se podílel na západním odporu proti císařské herezi, zejména na Lateránské synodě v roce 649. Společně s papežem Martinem I. (649-53 n. l.) byl Maximus Vyznavač a jeho okruh nejhlasitějšími odpůrci konstantinopolského zavedení monothelitského učení. Tento spor o počet vůlí v Kristu se stal soubojem mezi císařskou vládou a konstantinopolskou církví na jedné straně a římským biskupem ve shodě s východními mnichy, jako byli Maximus, Jan Mošus a Sofronius, na straně druhé o právo definovat ortodoxii. Pro plné docenění Maximova přínosu k tomuto sporu je nezbytné pochopení složitých vztahů mezi církví a státem v tomto neklidném období na sklonku pozdní antiky.
Editoři tohoto svazku přinášejí politické a historické pozadí Maximova působení, jakož i shrnutí jeho úspěchů v oblasti teologie a filozofie, zejména novoplatonismu a aristotelismu.
