Slavery in East Asia
V předmoderní Číně, Koreji, Japonsku a Vietnamu, stejně jako v mnohem méně kulturně soudržných zemích Západu ve středověku, bylo zotročení předpokládaným stavem nevolnictví, který se příliš nezkoumá, protože moc a zisky, které otrokáři přinášelo, z něj činily konvenci, která se nereflektovala.
Otroctví ve středověké východní Asii sdílelo se Západem běžný předpoklad, že téměř všichni lidé jsou potenciálním movitým majetkem, že jakmile se stanou vlastněnými bytostmi, mohou být prodáni nebo zděděni. Přestože však otroctví ve středověké východní Asii představovalo snad nejuniverzálnější lidskou praxi té doby, mělo také své vlastní charakteristické rysy a tradice.
Naše povědomí o těchto odlišnostních rysech nesmírně přispívá k diferencovanějšímu chápání otroctví jako všudypřítomné a otevřeně praktikované instituce, kterou kdysi bylo, i jako instituce nyní nelegální a skryté, kterou neústupně zůstává.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)