Ostrov druhého pohledu

Recenze čtenářů

Kniha Alberta Vigoleise Thelena „Ostrov druhého pohledu“ v překladu Donalda Whitea je vysoce hodnocena pro jedinečnou kombinaci humoru, hlubokých postřehů a bohatého jazykového stylu. Čtenáři považují vyprávění za poutavé, plné výstředností a živého líčení života v exilu v době nástupu nacismu. Někteří však kritizují jeho hutnou, mnohomluvnou prózu, která může být pro některé čtenáře náročná a pomalá.

Jazyk je brilantně vtipný a erudovaný, vyprávění je poutavé, mísí se v něm memoáry a fantazie a humor je černohumorný. Představuje jedinečný a zábavný pohled na závažná historická témata. Mnozí čtenáři ocení kvalitu překladu a shledají, že si jej zaslouží vychutnat v průběhu času. Vedle bystrých postřehů o lidské povaze si kniha zaslouží pozornost díky vývoji postav a humoru.

Próza může být příliš rozvláčná a spletitá, což ji činí pro některé čtenáře těžkopádnou. Někteří považují délku a hutnost za nepříjemnou, což způsobuje potíže s udržením pozornosti. Několik recenzí se zmiňuje o opakujících se a těžkopádných pokusech o humor, které narušují čtenářský zážitek.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Island Of Second Sight

Obsah knihy:

Tento mimořádný román, který bývá přirovnáván k Cervantesovu Donu Quijotovi, nelze stručně shrnout nejen pro jeho rozsah, ale i pro jeho barokní krásu. Je jedinečně humorný, poutavě opovrhující politickým klimatem před nástupem Hitlera k moci ve 30. letech 20. století a nepřekonatelným jazykovým mistrovským dílem. Je naprosto nepodobná čemukoli jinému, je to tkáň utkaná z mnoha vláken, plná ironie a sarkasmu, a přesto hluboce lidská(istická) a erudovaná, a mohla by být klidně nejvtipnější knihou, která kdy byla v němčině napsána.

Thelen má zdaleka největší slovní zásobu ze všech německých autorů (včetně Goetha, který obvykle statisticky vede), a jako by to nestačilo, vytváří desítky nových slov, aby vyjádřil konkrétní významové nuance a odstíny nebo satiru. Vigo/Vigoleis, autorovo alter ego, rozhodný odpůrce Hitlera a jeho nacistického režimu, a jeho mnohojazyčná manželka (Beatrice z Basileje) jsou naléhavě povoláni na Mallorku k úmrtnímu loži Beatricina bratra (Zwingliho, alias Dona Helvecia). Jenže on neumírá, jak zjistí po příjezdu, ale je zcela na mizině a sexuálně v zajetí místní prostitutky, která mu dělá ze života peklo. Beatrice jako milující sestra zaplatí jeho dluhy, a tak začínají neobvyklá ostrovní dobrodružství německo-švýcarského páru, jejich četné boje a setkání s nejbizarnější sbírkou domorodých i jiných postav na Mallorce. Někdy jsou na pokraji vyhladovění, hledají úkryt na odlehlém statku, který funguje jako nevěstinec pro armádu a zároveň se zdvojnásobuje jako pašerácké doupě, ale jsou mistry v umění přežít.

Román se po svém prvním vydání v roce 1953 stal v Německu, Francii, Španělsku a Holandsku velkým bestsellerem. Až v roce 2008 se však podařilo objevit brilantní anglický překlad amherstského profesora němčiny Donalda Whitea, který dílo dokončoval jako dílo lásky po dobu 20 let. Tento překlad pak v roce 2013 získal cenu PEN za nejlepší překlad po vydání románu nakladatelstvím Galileo, které nyní knihu znovu vydává v menším formátu a s doslovem Jurgena Putze, předního znalce Thelenova díla.