Ospravedlnění ve druhém století

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Justification in the Second Century

Obsah knihy:

T. F. Torrance ve své vlivné knize The Doctrine of Grace in the Apostolic Fathers (1948) odsoudil sbírku nejstarších nekanonických svědků křesťanství k pádu z milosti. Podle Torrance apoštolští otcové opustili Pavlovo "ospravedlnění z víry" a místo toho prosazovali různé formy "spravedlnosti ze skutků".

Vzhledem k novým pohledům na Pavla i judaismus prvního století Brian Arnold zpochybňuje Torranceovy soudy o apoštolských otcích tím, že sto let po Pavlově smrti (asi 165 n. l.) hodnotí jasnost, rozšířenost a význam Pavlova učení o ospravedlnění. Arnold pečlivě zkoumá starověké spisy Klementa Římského, Ignáce Antiochijského a Justina Mučedníka, jakož i List Diognetovi a Ódy Šalamounovy, a předkládá podrobnou četbu klíčových textů. Arnold na rozdíl od Torrance dochází k závěru, že Pavlovo učení o ospravedlnění je ve spisech z druhého století přítomné, srozumitelné a důležité. Arnold oponuje argumentům, které tvrdí, že raní církevní otcové Pavla buď špatně pochopili, nebo se o toto učení nezajímali. Arnold ukazuje, že křesťanství ve své nejranější praxi zdůrazňovalo ctnostný život, který musí následovat po křtu, a zároveň tvrdí, že víra je jediným předpokladem ospravedlnění.

Ačkoli křesťanská literatura druhého století nemusí ve všech bodech napodobovat Pavlův jazyk, Arnold ukazuje, že podstata Pavlovy soteriologie - osvobození a nový život, které víra v Kristovu vykupitelskou smrt poskytuje nezávisle na zákoně - zůstává dominantním tématem křesťanské reflexe, praxe a bohoslužby.