Osamělé já: Darwin a sobecký gen

Recenze čtenářů

Kniha představuje silnou kritiku redukcionistických názorů na evoluci, zejména s ohledem na názory významných osobností, jako jsou Dawkins a Dennett. Midgley účinně argumentuje pro diferencovanější chápání lidské identity a komplexnosti evoluce. Recenze chválí její srozumitelnost a pronikavost a poukazují na přístupnost a význam knihy v současných filozofických diskusích.

⬤ Čtivě napsaná
⬤ inteligentní a významná
⬤ účinně kritizuje redukcionistické názory
⬤ přístupná širšímu publiku
⬤ aktuální zkoumání složitých filozofických otázek kolem evoluce
⬤ chválena za srozumitelnost a schopnost proniknout skrze moderní vědecké obraty.

Někteří recenzenti poznamenávají, že kniha nenabízí nové myšlenky nad rámec Midgleyho předchozích prací; může odrážet konsolidaci stávajících názorů namísto rozvíjení nových perspektiv.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Solitary Self: Darwin and the Selfish Gene

Obsah knihy:

Renomovaná filozofka Mary Midgleyová zkoumá podstatu naší morální konstituce a zpochybňuje názor, který redukuje lidskou motivaci na vlastní zájem.

Midgleyová přesvědčivě a přesvědčivě argumentuje, že jednoduché, jednostranné popisy lidských motivů, jako je například tendence "sobeckého genu" v nedávném neodarwinistickém myšlení, mohou být poučné, ale vždy nerealistické. Ukazuje, že takovou čistotu nelze lidské psychologii vnutit.

Vrací se k původním Darwinovým spisům, aby ukázala, že reduktivní individualismus, který je dnes prezentován jako darwinismus, nevychází z Darwina, ale z širší, hobbesovské tradice osvícenského myšlení. Odhaluje hypotézu sobeckého genu jako kulturní přírůstek, který v přírodě prostě není vidět. Hrdinská nezávislost není pro Homo sapiens realistickým cílem.

Jsme, jak viděl Darwin, pozemské organismy, kádrované k neustálé interakci mezi sebou navzájem a se složitými ekosystémy, jejichž jsme nepatrnou součástí. Vazby pro nás nejsou jen omezením, ale také záchranným lanem.