Osadnický kolonialismus

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Settler Colonialism

Obsah knihy:

Osadnický kolonialismus zkoumá genezi prvního plnohodnotného osadnického státu na světě, který překonal své předchůdce z roku 1492 na Pyrenejském poloostrově a v Británií kolonizovaném Irsku a jehož ekonomika byla založena na prodeji půdy a zotročené africké práci, což byla implementace fiskálně-vojenského státu. Jak liberální, tak pravicové verze národního narativu zkreslují proces evropské kolonizace Severní Ameriky. Obě vyprávění plní kritickou funkci zachování „oficiálního příběhu“ o převážně laskavých a dobrotivých USA jako o antikoloniálním hnutí, které svrhlo britský kolonialismus. Osadníci před získáním nezávislosti USA byli koloniálními osadníky stejně jako v Africe a Indii nebo jako Španělé ve Střední a Jižní Americe. Mýtus národa přistěhovalců stírá skutečnost, že Spojené státy byly od svého vzniku založeny jako osadnický stát a dalších sto let strávily válkou proti původním národům při dobývání kontinentu.

Pod tunami propagandy - od vylodění anglických „poutníků“ (protestantských křesťanských evangelíků) až po fenomenálně populární knihu Jamese Fenimora Coopera Poslední Mohykán, v níž osadníci tvrdí, že mají „přirozená práva“ nejen na území původních obyvatel, ale i na území, na něž si činily nárok ostatní evropské mocnosti - je pohřbena skutečnost, že založením Spojených států došlo k rozdělení angloamerického impéria, přičemž USA se staly paralelním impériem Velké Británie a nakonec ji překonaly. Od prvního dne, jak bylo uvedeno v Northwest Ordinance, která předcházela americké ústavě, nová „republika pro impérium“, jak Thomas Jefferson nazval nové Spojené státy, předpokládala budoucí podobu dnešních osmačtyřiceti států kontinentálních USA. Zakladatelé nakreslili hrubé mapy a první území, které měli dobýt, určili jako „Severozápadní území“. „Tímto územím bylo údolí Ohia a oblast Velkých jezer, která již byla osídlena domorodými vesnicemi a zemědělskými komunitami starými tisíce let. Ještě před získáním nezávislosti se převážně skotští irští osadníci zmocnili domorodých zemědělských pozemků a lovišť v Apalačském pohoří a jsou historicky uctíváni jako první osadníci a rebelové, kteří se v polovině dvacátého století začali hlásit k domorodému obyvatelstvu.

Sebedomorodost různých skupin osadníků je opakujícím se tématem v příběhu osadnického kolonialismu, nadvlády bílé rasy a dějin vymazávání a vylučování, o nichž jsem psal jinde.