Organismus

Recenze čtenářů

Kniha Kurta Goldsteina poskytuje základní pohled na propojení biologie a psychologie, zejména v kontextu medicíny mysli a těla a klinické neurologie. Recenzenti vyzdvihují její průkopnické myšlenky a podrobné analýzy mozkových poruch, díky nimž se stává nezbytnou četbou pro lékaře i vědce.

⬤ Vysoce citované dílo v oblasti psychologie a celostní biologie
⬤ originální poznatky o „sebeaktualizaci“
⬤ podrobné případové studie mozkových poruch
⬤ nabízí vědecký a zároveň holistický přístup
⬤ klasika v oboru, která ovlivnila mnoho moderních psychologických teorií.

Pro někoho může být obsah náročný nebo složitý; pro náhodné čtenáře bez znalostí psychologie nebo biologie může být méně přístupný.

(na základě 7 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Organism

Obsah knihy:

V této pozoruhodné knize jednoho z největších psychologů a neurologů počátku dvacátého století Kurt Goldstein shrnuje svou „holistickou“ teorii lidského organismu. V průběhu studia vojáků s poškozeným mozkem během první světové války si Goldstein uvědomil, že současná biologie a medicína nedokáže skutečně pochopit jak dopady takových zranění, tak úžasné přizpůsobení, které si pacienti na tato zranění vytvořili.

Zpochybnil reduktivistické přístupy, které se zabývaly „lokalizovanými“ symptomy, a místo toho trval na tom, aby byl organismus analyzován z hlediska celku jeho chování a interakce s okolním prostředím. Zvláště se zabýval rozpadem organizace a selháním centrálních mozkových kontrol, k nimž dochází při katastrofických reakcích na situace, jako jsou fyzické nebo duševní nemoci.

Stejně tak si však Goldstein všímal úžasných schopností organismu znovu se přizpůsobit takovým ničivým ztrátám, i kdyby jen tím, že se stáhne do omezenějšího okruhu činností, které zvládne přerozdělením svých snížených energií, a získá tak zpět tolik celistvosti, kolik mu nové okolnosti dovolí.

Goldsteinovy koncepty v knize Organismus měly v tomto století zásadní vliv na filozofické a psychologické myšlení, jak je patrné z prací Maurice Merleau-Pontyho, Georgese Canguilhema, Ernsta Cassirera, Ludwiga Binswangera a Romana Jakobsona, nemluvě o rozsáhlé oblasti Gestalt psychologie.