Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 5 hlasů.
Hideous Progeny: Disability, Eugenics, and Classic Horror Cinema
Zkroucená těla, deformované obličeje, nenormální chování a abnormální touhy charakterizovaly ohavná stvoření klasických hollywoodských hororů, která vzrušovala diváky svou groteskností. Většina kritiků interpretovala tyto rysy jako symptomy sexuální represe nebo jako metafory pro jiné druhy marginalizovaných identit, Angela M.
Smithová však provádí bohatší výzkum dobových sociálních a kulturních zájmů. Ve vyprávění a podívané klasických hororů třicátých let naopak nachází fascinaci eugenikou a fyzickou a kognitivní debilitou, umocněnou diváckou touhou po vizích zranitelnosti a proměny. Při čtení filmů jako Dracula (1931), Frankenstein (1931), Dr.
Jekyll a pan Hyde (1931), Zrůdy (1932) a Šílená láska (1935) na pozadí diskurzu o postižení a propagandy rasové a biologické čistoty z počátku 20. století Smith ukazuje závislost klasického hororu na narativech eugeniky a fyziognomiky.
Všímá si také rozporuplných a často protichůdných vizualizací tohoto žánru. Smith nakonec nachází obžalobu biologického determinismu ve viscerálních zpracováních filmařů, která nemožnost rasového zlepšení a tělesné dokonalosti vynášejí do senzacechtivých výšin. Hrou na umělost a konvence postižených monster filmaři využívali strachu a touhy diváků a zdůrazňovali jak zvrácenost lékařského a vědeckého pohledu, tak vysilující zážitek ze sledování hororu.
Klasické horory tak podporují empatii s postiženým monstrem a nabízejí zajatým divákům znepokojivé setkání s jejich vlastním postižením. Smithova práce hluboce rozvíjí filmová studia a studia postižení, kromě obecných dějin týkajících se konstrukce sociálních a politických postojů k Jinému.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)