Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha se zabývá otázkami rasové a etnické segregace v rámci evangelizace prostřednictvím osobních vyprávění a empirických výzkumů, které rezonují se zkušenostmi čtenářů a zároveň podněcují kritickou reflexi rasismu. Kniha však také čelila kritice kvůli údajné zaujatosti a nedostatku alternativních pohledů.
Klady:⬤ Reflektuje osobní životní zkušenosti, zejména v souvislosti s přestěhováním rodiny a rasovými otázkami.
⬤ Aktuální a obsažná, s rozsáhlým etnografickým výzkumem.
⬤ Důležitý příspěvek k sociologii náboženství a rasy/etnicity.
⬤ Stručný a dobře strukturovaný.
Zápory:⬤ Obviňována z nedostatku alternativních pohledů, což vede k vnímání zaujatosti.
⬤ Někteří ji považují za předraženou a nedostatečně výkonnou.
⬤ Velká závislost na poznámkách pod čarou a bibliografii, což ovlivňuje čtivost hlavního obsahu.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Shades of White Flight: Evangelical Congregations and Urban Departure
Obsah knihy:
Od druhé světové války historici analyzují fenomén "útěku bílých", který sužuje městské oblasti na severu Spojených států. Jeden z nejzajímavějších případů "útěku bílých" se odehrál v chicagských čtvrtích Englewood a Roseland, kde v 60. a 70. letech 20. století opustilo město sedm celých církevních sborů jedné denominace, Křesťanské reformované církve, a přestěhovalo své kostely na blízká předměstí. V knize Shades of White Flight (Odstíny bílého útěku) sociolog Mark T. Mulder zkoumá migraci členů těchto chicagských církví a odhaluje, jak tyto církve nejenže nedokázaly zabránit útěku bělochů, ale ve skutečnosti odchod sborů usnadnily.
Na základě bohatých archivních dat i rozhovorů Mulder osvětluje síly, které formovaly tyto čtvrti na Středozápadě, a ukazuje, že evangelikální náboženství překvapivě podporovalo segregaci i úpadek stability měst. Příběhy Roselandu a Englewoodu totiž ukazují, jak náboženství - často využívané k podpoře komunity a sociálních vazeb - může někdy přispět k rozpadu sousedství. Mulder popisuje, jak holandská CRC vytvořila izolovaný společenský kruh, který se soustředil na místní kostel a křesťanskou školu - namísto místního parku, náměstí nebo trhu - jako na středobod komunity. Namísto toho, aby zahrnula širší komunitu, subkultura CRC chránila sebe a své rodiny v rámci těchto dvou míst. Proto bylo poměrně snadné - když se do čtvrti přistěhovaly černošské rodiny - prodat kostel a školu a přestěhovat se na předměstí. To platí zejména proto, že v těchto sborech spočívala autorita na úrovni místních církví a ve skutečnosti vlastnily budovy samy.
Kniha Odstíny bílého útěku odhaluje, jak dominantní forma politiky evangelické církve - kongregacionalismus - fungovala v rámci širšího fenoménu bílého útěku, a přináší tak nový pohled na roli náboženství a na to, jak může ovlivnit společenské změny, ne vždy k lepšímu.
