Unveiling the Harem: Elite Women and the Paradox of Seclusion in Eighteenth-Century Cairo
Na Západě se ženy na Blízkém východě dlouhodobě představují jako ženy, které jsou islámem, islámským právem a muži jednotně utlačovány. Stereotypní názory na ženy z Blízkého východu dnes tvrdí, že nemají zákonná práva, nenavštěvují univerzity ani nemají práci mimo domov a nejsou plnoprávnými občankami svých zemí, protože nemohou volit ani zastávat veřejné funkce.
Podobné dezinformace se šířily v 18. století, kdy evropští cestovatelé z řad mužů, kteří navštívili Egypt, ve svých dokumentech z pozorování líčili ženy v harémech jako sexuální objekty, zbavené autonomie a držené v zajetí svých manželů. Fayova kniha Odhalení harému nabízí přesvědčivý korektiv tohoto zkresleného pohledu na ženy Blízkého východu.
Historický výzkum ukazuje, že namísto odalisky z malířství devatenáctého století a vzrušených představ evropských cestovatelů uplatňovaly elitní ženy ve vlivných a bohatých domácnostech svá práva vyplývající z islámského práva, zejména práva vlastnická, a stávaly se tak majitelkami lukrativních nemovitostí v Káhiře a vlivnými členkami svých rodin i širší společnosti. Jedna z takových žen, Sitt Nafisa, která byla gramotná v několika jazycích, nechala postavit veřejnou fontánu na vodu a školu Koránu, která stojí dodnes.
Sehrála klíčovou roli jako prostředník mezi francouzskými úředníky a svým manželem, který vedl povstání proti Francouzům z Horního Egypta. Na základě dokumentů z různých káhirských archivů, včetně záznamů o vlastnictví majetku žen, opakovaných návštěv paláců z osmnáctého století a jejich rodinných čtvrtí a textových rekonstrukcí elitních rezidenčních čtvrtí města, představuje kniha Odhalení harému čtivý a historicky podložený portrét egyptských žen, zbavený narativu bezmocné oběti, který nás provází dodnes.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)