Od volebního práva k místu ve sněmovně: Cesta novozélandských žen do parlamentu

Původní název:

From Suffrage to a Seat in the House: The Path to Parliament for New Zealand Women

Obsah knihy:

Nový Zéland se vždy pyšnil statusem první země, která zrovnoprávnila ženy. Málokdo však ví, že trvalo dalších dlouhých 40 let, než byla první žena zvolena do parlamentu.

Ženy totiž měly právo kandidovat v celostátních volbách až v roce 1919, tedy 26 let poté, co získaly volební právo v těchto volbách. Dokonce i tehdy se zvedl odpor a redaktor listu Auckland Star prohlásil, že by se tím otevřela cesta „třídě agresivních žen, které by se v touze po publicitě neustále prosazovaly do pozic, pro které se v žádném případě nehodí“. Cesta „z domova do sněmovny“ byla pro novozélandské ženy ostudně zdlouhavá, protože mnozí mužští poslanci, kteří neochotně přijali rozšíření volebního práva na ženy, se tvrdě bránili jakémukoli dalšímu pokroku.

Jejich politické machinace a obstrukce byly velmi účinné. Nakonec, když bylo zapsáno dalších 130 000 voličů, si politici začali uvědomovat, že na hlasech žen - a dokonce i na jejich hlasech - záleží.

První žena však byla do novozélandského parlamentu zvolena až v roce 1933, kdy Elizabeth McCombsová získala křeslo v Lytteltonu po smrti svého manžela, dosavadního poslance. Historie žen, které se snažily podílet na řízení země, opomíjená poznámka pod čarou v národní volební historii, je nyní zachycena v této zásadní práci Jenny Colemanové.

Autorka čerpala ze široké škály pramenů a vytvořila bohatý obraz rychle se vyvíjející koloniální společnosti, v níž se nové myšlenky a společenské změny neustále střetávaly se stávajícím stavem.