Od pokory k pýše mezi vědci a politiky: Zkoumání projevů sebeúcty a úspěchů u politiků a politiků.

Původní název:

From Humility to Hubris Among Scholars and Politicians: Exploring Expressions of Self-Esteem and Achievement

Obsah knihy:

Hlavním tématem této knihy je, že nemůžeme pochopit ctnosti pokory a skromnosti, aniž bychom stejně dobře rozuměli neřestem, jako jsou pýcha a domýšlivost. Všechny čtyři postoje vyjadřují sebeúctu, která vzkvétá na půdě úspěchu.

Úspěch se cení v každé náročné oblasti, ať už jde o umění, vědu, sport, zábavu, obchod, politiku, náboženství nebo administrativu. A už jen z tohoto důvodu mají lidé, kteří dosáhli úspěchu, sklon o své dokonalosti mluvit nebo mohou být nuceni o ní mluvit, když se na ni ostatní ptají nebo ji připomínají. Těmito cestami se úspěch a sebeúcta často vynořují v rozmanitých akademických a politických výměnách názorů, které plodí pokoru/skromnost nebo pýchu/nadutost.

Úspěch v úctyhodné činnosti může být nádherným osobním milníkem vykoupaným v pozitivních emocích, kde se v moderním světě široce cení individualismus a individualizace. Může být úžasný i pro ostatní lidi v rodině, sociální síti, komunitě nebo společnosti toho, kdo dosáhl úspěchu, když je příznivě ovlivní.

V této knize však po zalomení třemi dalšími analytickými čočkami - individualismus a individualita, myšlení ve velkém a malém měřítku a tolerance a kompromis - nabývá vyjádření sebeúcty založené na úspěchu překvapivých nových rozměrů. Jedním z nich je, že na konci kontinua vyjadřování sebeúcty, kde se vyskytuje pýcha a domýšlivost, hrozí, že se diskuse stane nezdvořilou, a to kvůli nepříjemným způsobům, kterými se někdy vyjadřuje úspěch (např. vychloubání, nadávky, znevažování souvisejících úspěchů druhých).

Navíc se to může ukázat jako nesmírně neproduktivní. Nebo jak to kdysi vyjádřil Lev Tolstoj: "Domýšlivost je neslučitelná s porozuměním.".