Od domácích společností ke státům: Raná politická organizace od starověku po středověk

Původní název:

From House Societies to States: Early Political Organisation, from Antiquity to the Middle Ages

Obsah knihy:

Organizace a charakteristiky raných a starověkých států se v posledních letech staly předmětem obnoveného zájmu archeologů, historiků starověku a antropologů. Na jedné straně je pro neoevoluční schémata politické transformace obtížné definovat některé z jejich nejzákladnějších pojmů, jako je "náčelnictví", "komplexní náčelnictví" a "stát", nemluvě o přechodu mezi nimi.

Na druhé straně teleologické interpretace založené na lineární dynamice od méně komplexních ke stále komplexnějším politickým strukturám v postupných krocích vnucují dostupným důkazům neobjektivní a příliš rigidní pohledy. Nedávné výzkumy totiž zdůrazňují existenci jiných forem sociálně-politické organizace, méně vertikálně integrovaných a více heterarchických, které se ukázaly jako velmi úspěšné a dlouhodobě odolné při propojování sociálních skupin. Navíc tyto formy poměrně často představovaly základní bloky, na nichž byly vybudovány státy a které dokázaly přežít, když se státy zhroutily.

Konečně kočovné, námořní a horské populace představují fascinující příklady společností, které zažily alternativní formy politické organizace, někdy na sezónní bázi. V jiných případech jim jejich považování za "okrajové" populace, které pěstovaly specializované dovednosti, zajistilo určitou míru autonomie, když žily buď uvnitř států, nebo na jejich hranicích.

Tato kniha zkoumá tyto malé společensko-politické organizace, jejich potenciál a historické trajektorie, které podnítily. Výběr historických případových studií z různých regionů světa může pomoci přehodnotit současné koncepce a názory na vznik a organizaci politické komplexity a mechanismy, které občas bránily vzniku pevných polis.

Mohou také vrhnout světlo na trajektorie historické transformace, které jsou stále nedostatečně pochopeny, stejně jako hranice efektivní státní moci. Tato kniha zkoumá význam komparativního výzkumu a dlouhodobé historické perspektivy, aby se zabránilo zjednodušeným interpretacím, založeným na charakteristikách moderních západních států, které se zneužívají retrospektivně.